• WORKING EQUITATION MŮŽE ZKUSIT KAŽDÝ

    Working equitation (WE) je na naší jezdecké scéně mladou, možná trochu tajemnou jezdeckou disciplínou. Ale není to žádná Popelka, jen letos je v kalendáři do konce září naplánováno více než 25 různých akcí.  O představení WE jsme požádali Terezu Slabou, trojnásobnou mistryni ČR ve WE.

    Tereza Slabá

    • Koním se věnuje odmalička, ale kouzlu working equitation propadla až někdy před 6 lety.
    • Soutěží s letos již 18letým WPBR hřebcem Dollom Valmont.
    • Trojnásobná mistryně ČR a v loňském roce (2021) si splnila kvalifikaci na Mistrovství světa 2022 ve Francii.
    • Workingu se věnuje nejen jezdecky, ale snaží se ukázat tuto krásnou disciplínu i dalším jezdcům přes pořádání závodů, seminářů a tréninků s WE zaměřením.

    Je Working equitation (WE) v posledních letech jako jezdecká disciplína na vzestupu? Můžete nám ji představit?

    Opravdu, working equitation, což můžeme volně přeložit jako „pracovní jezdectví“, je disciplína, která v poslední době získává stále větší a větší popularitu napříč jezdeckou veřejností. Cílem working equitation je všestranně využitelný, poslušný a přiježděný kůň, takže disciplína je vhodná pro široký okruh jezdců a koní. Na své si v této disciplíně může přijít drezurní, parkurový, westernový i rekreační jezdec.

    Je WE tedy mladá disciplína?

    Na mezinárodní úrovni je working equitation od roku 2004 zastřešené organizací World Association for Working Equitation (WAWE), která také vydává pravidla pro mezinárodní soutěže nejvyšší úrovně Masters (v této třídě jezdec vede koně pouze jednou rukou). Zakládajícími členy WAWE byly čtyři země jižní Evropy – Portugalsko, Španělsko, Francie a Itálie. Následně v jednotlivých státech pak vznikaly jednotlivé národní spolky, ty si vydávají svá národní pravidla a organizují závody.

    Ačkoli by se podle roku založení WAWE mohlo zdát, že jde o disciplínu poměrně mladou, opak je pravdou. WE má kořeny hluboko v historii, kdy byla spolupráce jezdce a koně nepostradatelná pro práci s dobytkem a práci v terénu. Bylo běžné, že jezdec tehdy musel překonat můstek přes potok, otevřít si branku, pohybovat se různorodým terénem a přes rozličné povrchy nebo projít kolem ohrádky s ovcemi – z těchto úkolů také vychází současné překážky pro working equitation. Takže WE jako disciplína je jen takové navázání na to, co už tady historicky bylo.

    Zmínila jste národní a nadnárodní organizace. Jak je WE zastřešeno v ČR?

    V České republice je working equitation organizováno dvěma spolky, které si pořádají své vlastní závody, semináře a tvoří si svá vlastní pravidla. Spolek Working Equitation Česká republika (WEČR) vznikl v roce 2018 a od data svého založení rozšířil své řady o desítky nových členů. Pod hlavičkou tohoto spolku je možné účastnit se jak otevřených, tak národních i mezinárodních soutěží. Pro otevřené soutěže není třeba žádné registrace, účast v národních soutěžích je podmíněna členstvím ve spolku, z kterého plynou další výhody – jako možnost účasti na MČR, vyhlášení žebříčku a jednoduchá správa svého členství a akcí přes členskou sekci v informačním systému.

    Otevřené soutěže může zkusit každý i bez předchozí registrace ve spolku. Přibližte tedy soutěže jako takové? Pro koho jsou určeny?

    Soutěže můžeme rozdělit do několika výkonnostních tříd a věkových kategorií, na své si tedy může přijít opravdu každý.  Soutěží se mohou účastnit děti již od 2 let v soutěžích s vodičem, dále jezdci soutěží v kategoriích dětí (do 15 let), juniorů (16-21 let) a seniorů (od 22 let výše).

    Jednotlivé výkonnostní třídy se dělí zejména podle předepsaného základního chodu koně a způsobu překonávání překážek. Pro začínající dvojice je určena třída Z (základní, základní chod klus), dále následuje třída L (lehká, základní chod cval, změna cvalu přes klus), třída S (střední, základní chod cval, změna cvalu přes jednoduchou změnu cvalu), pokročilá P (základní chod cval, změna cvalu letmý přeskok) a nejvyšší třídou je M (Masters, základní chod cval, změna cvalu letmý přeskok, vedení jednou rukou).

    V rámci jedné soutěže se startuje v jednom až čtyřech testech v závislosti na typu soutěže a výkonnostní třídě. Vždy se můžeme setkat s testem ovladatelnosti, kdy jezdec překonává předepsané překážky (můstek, branka, skok, slalom…) v daném pořadí s důrazem na plynulé, klidné předvedení s důvěrou.

    Takže WE pracuje s běžnými překážkami, se kterými se jezdec setká při pohybu v terénu, vesnici apod. Je to tak?

    Ano. S nadsázkou lze říci, že jde o drezuru mezi překážkami. Součástí národních soutěží je drezurní test, který je zařazen od základní třídy. Jedná se o předvedení určené sekvence drezurních cviků na obdélníku 20x40m za doprovodu hudby. Hudební doprovod je součástí hodnocení a vybírá si jej sám jezdec. Od střední třídy výše je povinnou částí soutěže rychlostní test, kde jde o precizní překonání daných překážek v co nejrychlejším čase.

    Pracovní ježdění je často spojeno s prací s dobytkem..

    Ano, práce s dobytkem je také zahrnuta v podobě testu s dobytkem, kdy je úkolem oddělit tele od stáda. Můžeme se s ním setkat spíše na mezinárodních závodech.

    A proč je, kromě výše zmíněného, WE tak atraktivní?

    Z vlastní zkušenosti můžu říct, že práce na překážkách koně velmi baví a pomáhá při jeho výcviku. Všechny testy se jedou za doprovodu hudby a předepsaná výstroj jezdce a koně není tak striktní, jako v jiných jezdeckých disciplínách. Working equitation je prostě skvělá zábava tvořená lidmi, kteří pro tuto disciplínu dýchají.

    FOTOGALERIE:

    Foto: archiv Terezy Slabé, autoři fotografií: Kateřina Vojáčková, Jaroslav Macháček.

    360x360 AD
    Back to top