V PONY SPORTU ROSTOU DOBŘÍ JEZDCI

S předsedou pony komise ČJF a neúnavným propagátorem pony sportu Janem Matuškou jsme si povídali o tom, co se v sezoně 2022 podařilo, o radosti z reprezentačních výsledků dětí i struktuře a trenérech SCM. Dozvěděli jsme se, co se povedlo pro děti zorganizovat i o tom, na co již v rozpočtu nezbyly peníze.

Jak hodnotíte uplynulou pony sezónu. Podařilo se zamýšlené změny v pony soutěžích, přípravě dětí a SCM uvést do praxe?

Sezóna byla úspěšná, prakticky proběhly všechny poháry, které jsme si naplánovali. Úspěšné bylo finále skokového a stylového poháru v Olomouci, které tam bylo poprvé. Oba poháry jsou největší skokové projekty, které v rámci sezóny děláme. Věnujeme pozornost i drezurnímu dění, kromě Národního poháru máme i celoroční seriál v drezuře, který letos premiérově vyvrcholil v Brně na Panské líše, úspěšné bylo i tradiční MČR pony ve Zduchovicích. Já osobně považuji za největší úspěch to, že naši republiku na ME pony v drezuře ve Strzegomi reprezentovaly dvě jezdkyně. Zuzana Hradilová již potřetí v řadě a premiérově Tereza Hučková vyjely na začátku srpna na drezurní mistrovství Evropy pony. Právě Terezka byla na začátku sezóny běžnou frekventantkou SCM pony. Díky tréninku, koncepčnímu přístupu a možnosti zahraničních startů získala kvalifikaci na ME. Právě ona je dokladem toho, že SCM pony a práce s dětmi v nich mají smysl.

Plánujete, že SCM budou pokračovat v nezměněném formátu i v příští sezóně?

Skoková SCM máme dvě, jedno na Moravě a jedno v Čechách, a k tomu jedno SCM drezurní. Díky penězům alokovaným na SCM na letošní rok nám už nevyšly prostředky na podzimní běhy SCM. Nižší částka vyhrazená VV byla způsobená tím, že rozpočet byl stanoven na základě předchozího „kovidového“ roku, kdy práce SCM byla sporadická a dětem bylo z peněz hrazeno především startovné.

Letos proběhly jen jarní běhy SCM v plánovaném rozsahu. Podzimní běhy byly koncepčně plánovány stejně jako jarní, navíc k tomu měl být společný zahraniční výjezd obou skokových SCM, pro utužení vazeb a kolektivu mezi dětmi. Na tyto podzimní akce už nedošlo. Věřím, že do příštího roku rozpočet pro SCM, které sdružuje obě skokové SCM pony Čechy a Morava a jedno drezurní SCM, bude dostatečně navýšen a proběhnou i podzimní akce.

Jaká je situace u drezurního SCM?

Drezurní SCM budou v příštím roce samozřejmě pokračovat. Zde bych si dovedl představit více změn. Moje osobní vize je ta, abychom spojili nadějné děti na pony s nadějnými dětmi na velkých koních. Důvody jsou dva, za prvé ušetřili bychom trochu rozpočet, za druhé by sloučením byl ušetřen čas. Některé děti mají velkého koně a poníka, a mohly by SCM absolvovat v jednom termínu a nemusely by strávit v SCM víkendy dva. V tuto chvíli nevíme, jak jednání dopadnou. Ale ať tak či onak, drezurní SCM poběží i v příštím roce.

Práce s dětmi má svá specifika. Podle čeho vybíráte trenéry pro SCM?

Výběr trenérů pro pony SCM je specifický. Všichni trenéři musí mít zkušenosti a chuť k práci s dětmi. Povětšinou jsou to trenéři, kteří na své domovské bázi pracují s dětmi a mají s nimi tedy dostatečné zkušenosti. Drezurní SCM vedou Šárka Charvátová a Karolína Žižková, obě zkušené drezurní trenérky a jezdkyně. U skokových SCM máme na Moravě trenéry Jiřího Hrušku a Jakuba Ludvíka, v Čechách SCM povedou Ria Lacina Hoffmeisterová a Sylva Boušková.

V „kovidové“ sezoně 2021 došlo ke změně kvalifikačních pravidel pro MČR pony, konkrétně snížení počtu kvalifikací ze 4 na 3. Jaké to mělo konkrétní dopady? Jak to celkově hodnotíte?

Počet závodů potřebných ke kvalifikaci se snížil z důvodu menšího počtu závodů, které v té době byly vypsány. Snížení již zůstalo. Kvalifikaci na následné mistrovství je možné plnit již po skončení mistrovství aktuálního, tedy od konce srpna, ale mnoho jezdců nechává kvalifikaci na poslední chvíli. Čistě teoreticky si lze kvalifikaci za stávajících podmínek vyjezdit během jednoho týdne. Je ale potřeba vzít v úvahu i to, že je rozdíl, jestli dítě získá kvalifikaci na závodech ve velkém areálu nebo na závodech pořádaných ve skromnějších podmínkách. Velké areály, jako jsou Zduchovice nebo Martinice, disponují velkým kolbištěm, množstvím skokového materiálu a různými profily v mnoha barvách a provedeních. Výška skoků je daná, ale ve větších střediscích jsou obvykle parkury technicky složitější. Není nic smutnějšího než „konec“ dítěte hned v prvním kole mistrovské soutěže.

Zůstane koncept MČR pony zachován, tedy skokové a drezurní soutěže v jednom týdnu pohromadě?

Rozdělovat pony mistrovství určitě není na programu dne. Každou chvíli přijde někdo s návrhem rozdělení mistrovství, ale podle mého je to především ekonomický lobbing některých pořadatelů, kteří nejsou kapacitně schopni uspořádat obě disciplíny mistrovství dohromady. To je ekonomická věc, nikoli správná sportovní a společenská myšlenka vrcholného sportovního podniku jako je mistrovství pony.

Z jiného pohledu – mistrovství Evropy pony je pořádáno na jednom místě současně pro tři disciplíny, jsou to skoky, drezura a všestrannost. Celkový trend v jezdectví je soutěže sdružovat, takže není důvod pony mistrovství u nás dělit. Navíc, je třeba brát v potaz i potřeby soutěžících. Je důležité si uvědomit, že jsou i děti, které startují jak v drezuře, tak ve skocích, mnohdy dokonce s jedním poníkem. Máme i kombinovanou mistrovskou soutěž v drezuře a skocích pro nejmladší jezdce ve věku 8-10 let. Takže pro ně by rozdělení do dvou akcí bylo doslova „čárou přes rozpočet“ a postrádalo by jakoukoliv logiku. Tento ověřený a vyzkoušený formát mistrovství zůstane. Jediné, co je možné upravovat, je sled soutěží, přiblížit k sobě více jednotlivé drezurní a jednotlivé skokové soutěže, aby se ušetřil čas. Nastavený formát je sympatický, máme soutěže jednotlivců i oblíbené soutěže družstev. Když mám příležitost na mezinárodních závodech mluvit s rozhodčími, dnešní formát nám závidí a chválí.

Na závěr – jak hodnotíte přínos pony sportu pro děti?

Jednoznačně pozitivně. I když přínos je spíše na hranici národních soutěží, pro mezinárodní soutěže by děti potřebovali skákat od 115 cm nahoru, ale i takové děti už máme. Zaměřujeme se na to, aby v pony sportu vyrostli dobří jezdci, šikovní sportovci, kteří ve 12 letech nebo později přejdou na velké koně a již mají zažité soutěžní prostředí, znají sportovní pravidla a orientují se na závodech samotných. Děti ve 12 letech mají mnohdy za sebou takovou sportovní kariéru, že to je až k nevíře, a to vše díky pony soutěžím. Dříve platilo, že děti ve 12 letech přišly na závody s velkými koňmi a vše se učily od začátku. Děti, které prošly pony sportem, mají oproti nim značnou výhodu.