Už jste se nejspíše setkali s koníkem, který měl jen jedno oko. Možná trávil hodně času ve výběhu a pod sedlo šel jen příležitostně, ale jsou i tací, kterým tento handicap nevadí ani v úspěšné sportovní kariéře.
Mnoho koní je na jedno oko slepých, nebo téměř slepých. Mají tedy pouze jedno funkční oko. Jsou ale i situace, kdy musí být oko chirurgicky odstraněno a tak ani setkání s jednookým koněm není nikterak vzácné. Takový kůň, nám lidem, často přijde více hendikepovaný než kůň, který je na jedno oko „jen“ slepý, ale oční bulva je na svém místě. Ačkoliv to může působit dramaticky, situace, kdy kůň chodí, pracuje či tráví běžný život s jedním okem, je poměrně dobře zvládnutelná. V článku se dozvíte, co to znamená pro koně – anatomicky, zdravotně, výkonnostně a z hlediska péče – ztráta či slepota jednoho oka.
Anatomie zraku koně a dopady ztráty oka
Zrak je pro koně velmi důležitým smyslem! V přírodě je kůň kořistí. Příroda mu proto nadělila velké oční bulvy umístěné na stranách hlavy pro široký úhel vidění, a dále poměrně mnoho tyčinek na sítnici, které umožňují dobré zachycení světelných změn a dobré vidění v šeru. Nicméně zároveň taková anatomie znamená i vyšší riziko úrazů: oční bulvy vystupují z lebky, a tak jsou relativně zranitelné. Více jsme o zraku u koní psali ZDE.
Pokud kůň přijde o jedno oko nebo je oko nefunkční, dochází k následujícím změnám:
- Ztráta vidění na jedné straně – což znamená výrazné snížení zorného pole.
- Omezení prostorového vnímání, tzv. stereopsie – ale u koní není stereopsie tak výrazná jako u lidí.
- Nutnost adaptace – jak pro koně, tak pro člověka, který s ním pracuje: je nutné počítat s tzv. „slepou“ stranou a tomu přizpůsobit zacházení s koněm.
Nejčastější příčiny ztráty jednoho oka
- Poranění oka – úder, bodné či tržné zranění, defekt rohovky, vniknutí cizího tělesa nebo kombinace více faktorů. Zkrátka během tisíciny vteřiny vznikne úraz a kůň o oko přijde buď hned nebo po nějaké době léčení.
- Zánětlivá onemocnění – zejména ERU (měsíční slepota), která je nejčastější příčinou slepoty u koní; může být jednostranná i oboustranná.
- Glaukom, nehojící se vředy rohovky, infekce či nádory oka – tyto stavy mohou vést k bolestivému, nefunkčnímu oku, které je někdy nutné chirurgicky odstranit. Odstraněním oka se sníží bolestivost a zvýší kvalita života koně.
- Degenerativní či neurologické změny – například postižení optického nervu.
Diagnostikovat jednostrannou slepotu je u mnoha případů obtížné. Kůň nám nedokáže říci, kolik toho okem vidí či nevidí. Pokud je oko nefunkční, bolavé či hrozí komplikace, veterinární chirurgická intervence v podobě odstranění bulvy – tzv. enukleace – je běžnou volbou. Pro majitele to není lehké rozhodnutí. Vyjmutí oka je nevratné. Člověk si může říkat, jestli „přeci jenom kůň trochu nevidí“.
Může kůň s jedním okem běžně fungovat?
Ano – to je odpověď na důležitou otázku, kterou si kladou jezdci a majitelé koní, jejichž kůň vidí pouze na jedno oko. Nutná je ovšem adaptace na takový stav. Samozřejmě kůň, který se dívá na svět oběma očima, ho vidí jinak než kůň jednooký. Pro jezdce či majitele to znamená, že je třeba respektovat jeho vnímání a přizpůsobit domácí prostředí, výcvik a manipulaci. A pak i kůň s jedním okem může být spolehlivým partnerem.
Ale co si pod tím představit? Každý kůň je jedinečný, jeho tempo přizpůsobení se takto významné změně je individuální. Je rozdíl mezi koněm, který přišel o oko v mládí, a koněm oslepnuvším v pozdním věku. Roli také hraje rychlost – u úrazu může přijít o oko během vteřiny, u zánětlivého onemocnění je ztráta zraku pozvolná a adaptace tedy probíhá již v době, kdy zrak slábne. V každém případě, koně s jedním funkčním okem mohou žít hezký život a být do plně jezdecky využívaní. Najdete je napříč skoro všemi disciplínami. Říká se, že pouze v koňském pólu jednoocí koně nejsou. Z hlediska výkonu to pochopitelně v některých případech může být omezující. Například horší prostorové vnímání při složitých skocích či v terénu může být výzvou. Ale koně jsou velmi přizpůsobiví – s adekvátním tréninkem a jezdcem, který si uvědomuje důsledky handicapu, to není pro běžné ježdění překážkou.
Praktická opatření a péče o koně s jedním okem
Když máte koně, který má pouze jedno funkční oko, je dobré se podívat na svět jeho jednostranným pohledem:
- V boxu, v chodbách, ve výběhu či na pastvině eliminujte překážky, které se mohou vyskytnout na „slepé straně“. V praxi jsou to držáky na soli, kýble zavěšené na stěnách boxu, věšáky, osamocené sloupky… Žlab, napáječka apod. by měly být umístěny vždy v rohu.
- Kdykoliv ke koni přicházíte, promluvte na něj a dotkněte se ho, aby o vás věděl a nepolekal se.
- Po chirurgickém odstranění oka nebo náhlém oslepnutí postupně seznamujte koně s tréninkem či ježděním. Dejte mu čas naučit se zapojit ostatní smysly – především sluch.
- Při jízdě, zvláště v terénu, myslete na to, že kůň nevidí třeba stádo muflonů pohybující se na jeho „slepé straně“. A když je nevidí, tak se jich může leknout. Cíleně mu ukazujte věci na jeho „slepé straně“ pootočením hlavy do směru, kde jsou „bubáci“.
- Ve výcviku, zvláště při skocích či v terénu, jezděte precizně, kontrolujte tempo, vzdálenosti a bezpečnost – kůň nemá plné prostorové vidění, a to mu může ztížit překonávání překážek. Ale jsou mezi jednookými koňmi i parkuroví či honební skokani.
- Myslete na zdraví vidícího oka, nepodceňujte jakýkoliv zánět, výtok nebo sebemenší poranění.
Kůň, který má jen jedno funkční oko, je schopen žít plnohodnotný, i skokanský, život. Po období adaptace může kůň v podstatě pracovat jako běžný kůň s plným zrakem. Nutností je vždy respektovat tu jeho „slepou stranu“.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.