Říká se, že koně poznají jedovaté rostliny a obloukem se jim vyhnou. Ale ne vždy to platí do puntíku, a tak je dobré vědět, se kterými „jedovkami“ se koně mohou setkat.
Je na nás lidech, abychom tato setkání omezili. Je pravda, že koně, mohou-li si vybrat, zvolí obyčejnou trávu. Ale někdy mohou spásat i rostliny jedovaté – stát za tím může hlad na chudé pastvině, nemožnost se dostat k příkrmovému senu nebo i individuální chuťové preference konkrétního koně. Navíc mnoho jedovatých rostlin po usušení toxicitu neztratí, ale koně je v sušeném stavu již ochotně přijmou. Které rostliny jsou tedy pro koně jedovaté? Níže jsou běžné jedovaté rostliny, se kterými se mohou koně potenciálně setkat.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Tato na první pohled neškodná bylina způsobuje fotosenzitivitu – zvýšenou citlivost kůže na slunce. Po jejím pozření mohou koně trpět záněty kůže, otoky a bolestivými puchýři, zejména v nepigmentovaných oblastech (např. bílý čenich). Riziko je vyšší při pastvě na slunných loukách v létě. Toxiny se koncentrují především v květech a listech. Třezalka může být součástí sena, toxicitu si zachovává i po usušení.
Javor klen (Acer pseudoplatanum)
Semenáčky, plody a listy javoru klen obsahují pro koně smrtelné nebezpečí. Po jejich požití se hypoglycin A změní na kyselinu metylencyklopropyloctovou, která změní metabolismus tuků a svaly se začnou rozpadat. Nástup onemocnění je rychlý. Klinické příznaky zahrnují celkovou slabost, tmavou moč, zrychlený puls a potenciálně i smrt.
Více jsme o javoru klenu a jeho toxicitě psali v článku ZDE.
Kapradiny – především kapraď samec a hlasivka orličí
Tyto rostliny obsahují enzym thiaminázu, který rozkládá vitamin B1 (thiamin) v těle. Nedostatek B1 vede k poruchám nervové soustavy, třesu, nekoordinovaným pohybům a křečím. Chronická konzumace je riziková zejména u koní pasoucích se na zarostlých plochách. Otrava je reverzibilní, pokud je včas rozpoznána a je doplněn thiamin.
Pryšec chvojka
Pryšce mají typické bílé mléko, které obsahuje silně dráždivé látky. Poškozují sliznice, způsobují slinění, podráždění huby a zažívací obtíže. Často dochází k velmi silnému, až krvavému dráždění trávicího traktu provázenému kolikami a krvavým průjmem. Koni bude selhávat krevní oběh, dýchání, může se motat a mít křeče. Po kontaktu „mléka“ s očima bude mít kůň záněty a může i oslepnout. Pryšec chvojka je z pryšců nejjedovatější a zachovává si svou jedovatost i po usušení. Pryšce, včetně pryšce chvojky, jsou běžné rostliny našich luk i zahrad, najdeme ho na stráních i kolem cest.
Dub (Quercus spp.)
Žaludy a mladé listy obsahují taniny, které dráždí trávicí trakt a mohou poškodit ledviny. Při nadměrném příjmu dochází ke kolikám, průjmům nebo naopak zácpě, apatii a selhání ledvin. Problém bývá hlavně na podzim při velkém množství žaludů.
Tis červený (Taxus baccata)
Jedna z nejtoxičtějších rostlin – i malé množství může způsobit náhlou smrt. Uvádí se, že k usmrcení koně postačí sežrání asi 200 g tisu, tedy jedna malá větvička. Obsahuje jed taxin, který blokuje srdeční činnost. Smrt v podobě zástavy srdce nastává ihned po požití. Nebezpečný je jak zelený, tak suchý materiál, např. větvičky odhozené po vánoční výzdobě.
Oleandr (Nerium oleander)
I když oleandr ve volné přírodě nenajdeme je dobré ho v přehledu jedovatých bylin zmínit. V ČR se oleandr pěstuje jako pokojová nebo balkónová rostlina. Keře v nádobách jsou často přes léto nechávány venku, jsou nenáročné. Všechny části rostliny jsou extrémně toxické – stačí několik listů. Ovlivňuje srdce, způsobuje nepravidelný rytmus, třes, koliku a smrt.
Durman (Datura stramonium)
Obsahuje alkaloidy atropin, skopolamin a hyoscyamin, které působí na nervový systém. Způsobuje halucinace, ztrátu koordinace, zrychlený puls, rozšířené zorničky a někdy i agresi. Nachází se na rumištích, v poslední době se objevuje i na pastvinách a sečených loukách s narušeným porostem, kde se rychle šíří.
Starček přímětník (Senecio jacobaea)
Obsahuje pyrolizidinové alkaloidy, které poškozují játra. Problém je hlavně u sušeného sena, kde zůstává toxický. Jedná se o kumulativní jed, otrava přichází obvykle pozvolna. Příznaky jsou nenápadné – hubnutí, změny chování, až selhání jater.
Více jsme o této pro koně velmi nebezpečné rostlině psali ZDE.
Bolehlav plamatý (Conium maculatum)
Jedna z nejjedovatějších rostlin české přírody. Obsahuje koniin, který působí na nervovou soustavu. Způsobuje paralýzu a selhání dýchání. I malé množství může být smrtelné. Sušením se jeho toxicita nesnižuje. Do sena se může dostat při sečení vlhkých, málo obhospodařovaných luk nebo remízků.
Přeslička rolní a přeslička bahenní
Přeslička rolní (Equisetum arvense) je léčivá bylina užívaná v lidovém léčitelství. U koní může být toxická při dlouhodobém příjmu ve větším množství – hlavně usušená v seně. Obsahuje thiaminázu, která rozkládá vitamin B1 a může vést ke svalové slabosti, třesu a ataxii. Do sena se dostává často při sečení vlhkých, horských nebo zamokřených luk, kde roste hojně. Přeslička bahenní (E. palustre) je podstatně toxičtější, a koně ji většinou čerstvou nežerou, ale v seně ji nepoznají.
Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata)
Vyskytuje se hojně na pastvinách a okrajích luk, především v sušších a méně hnojených lokalitách. Jedná se o chutnou bylinu a koně ji občas žerou. Toxická zůstává i po usušení a koně ji sežerou v seně, kde ji nerozpoznají. Obsahuje látky ovlivňující nervový systém. Toxicita je kumulativní – příznaky se objevují až po delší konzumaci většího množství.
Šedivka šedá (Senecio erucifolius)
Obdobně jako starček, se kterým je příbuzná, obsahuje pyrolizidinové alkaloidy, které neztrácejí účinnost sušením. Vyskytuje se hlavně na suchých pastvinách, v teplých oblastech, na mezích a okrajích polí. Pro koně není příliš chutná čerstvá, ale v seně ji nerozpoznají. Toxiny se kumulují v játrech a způsobují jejich chronické poškození, jež se projeví často až za několik týdnů či měsíců.
Pryskyřníky (Ranunculus spp.)
V ČR roste více druhů více či méně jedovatých pryskyřníků. Pryskyřníky se běžně vyskytují na pastvinách a sečených loukách. Koně se jim při pastvě zpravidla vyhýbají. Nejjedovatější je pryskyřník lítý a pryskyřník prudký. Pryskyřníky obsahují jed rankulin. Čerstvé jsou toxické, ale usušením svou toxicitu ztrácejí.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.
FOTOGALERIE:
