Podzim je časem, kdy se hříbátka oddělují od matek a nastává nová etapa jejich životů. Jak hříbě i klisnu na odstav připravit a jak to celé zvládnout? Na to se podíváme v našem článku.
Odstav je pro hříbě i klisnu náročné období, které má dopad na oba zúčastněné. Zejména ale na hříbě, klisny se zpravidla s oddělením od svých potomků vyrovnávají o dost lépe. U hříbat může nešetrný odstav výrazně ovlivnit nejen jejich zdraví fyzické, ale i psychiku, a následky si hříbě může nést po celý život.
Kdy je ten správný čas?
Ve volné přírodě sají mléko hříbata od svých matek až do věku téměř jednoho roku, kdy se klisna připravuje na další porod, a v naprosté většině případů odstaví hříbě sama. Hříbata poté zůstávají se svými matkami v rodném stádě, nebo se po dosažení své reprodukční zralosti připojí ke stádu jinému.
Pro hříbě je samozřejmě tato přírodní cesta ta nejlepší, ale u klasicky chovaných koní je v naprosté většině případů v určité fázi potřeba hříbě od matky oddělit a odvézt na hříbárnu, protože v místě jeho narození nejsou pro odchov mladého koně podmínky.
Nejběžnější je odstav mezi 4. a 6. měsícem věku hříběte, ale z různých zdrojů se dočtete i o odstavu dřívějším. Narazila jsem dokonce na údaj 2–4 měsíce u některých chovatelů westernových koní v USA, což je tedy opravdu velmi brzy.
Není to jen o kojení
Odstav ale není jen od mléka. Je také od matky. Stejně jako u lidských miminek představuje kojení nejen výživu, ale z velké časti i emocionální a fyzickou podporu. A stejně jako lidské děti i ty koňské se od mléka odpoutají celkem snadno, ale vazba na matku přetrvává podstatně déle. I proto je dobré na odstav nespěchat a dát hříběti čas, aby se přirozeně osamostatnilo. K tomu je naprosto zásadní, aby hříbátko vyrůstalo ve stádě, kde může navazovat sociální vazby jak s vrstevníky, tak s dorostenci a s dospělými „tetami“ nebo „strýčky“, od kterých se bude učit zásadám slušného koňského chování.
Měli bychom respektovat přirozené potřeby hříbat a hledat cesty, jak jim tento krok co nejvíce usnadnit. Proces odstavení bude vždy do určité míry stresující, ale povinností chovatele je udělat maximu pro to, aby tento stres byl co nejmenší. Pokud je hříbě odstavováno za velmi stresových okolností, může to mít vliv na jeho osobnost až do dospělosti.
Postupně, pozvolna a ve známém prostředí
I přesto, že v otázce průběhu odstavu hříbat neexistuje jednoznačná shoda, dlouhodobě prováděné výzkumy ukazují, že postupné odstavení je z hlediska welfare jednoznačně vhodnější než oddělení náhlé. Uvádí se dokonce 4–6 týdnů postupného oddělování, než se odstav provede definitivně. Pokud máte tu možnost, věnujte odstavu dostatečný čas, hříbě z toho bude mít jen prospěch.
Naše rady vycházejí z předpokladu, že hříbě je spolu s matkou ve společnosti minimálně ještě jedné klisny s hříbětem, ideálně s několika, a že kromě pastviny je k dispozici také stáj. Odchov „na dvorku“, kde je klisna s hříbětem sama, je z mnoha hledisek naprosto nevhodný. Ale toto téma by vydalo na samostatný článek.
Na co před odstavem myslet:
- Věk hříběte by měl být alespoň 5 měsíců, ideálně minimálně 6.
- Hříbě by mělo již od cca 2.-3. měsíce věku přijímat pevnou stravu a nebýt závislé jen na mléce. Stejné krmivo bude potom dostávat i po odstavu, takže to pro něj nebude takový stres. Doporučujeme speciální vyvážené krmivo pro hříbata se sníženým obsahem sacharidů, a naopak bohaté na tuk a vlákninu. Kvalitní seno by mělo být naprostou samozřejmostí.
- Hříbě by mělo mít alespoň jednoho kamaráda ve stejném věku, na kterého bude dobře zvyklé a bude s odstavovat společně s ním.
- Hříbě musí být v době odstavu zdravé, protože stres by jeho případné zdravotní problémy mohl ještě zhoršit.
- Zvykejte hříbě od malička na běžnou manipulaci. Všechno, co jej v prvních týdnech a měsících života naučíte, se vám při odstavu vrátí.
Při postupném odstavu můžete začít tím, že hříbě budete krmit jádrem v jiném boxu než matku. Když vám to prostor dovolí, můžete dát do jednoho boxu spolu hříbátka dvě. Po sežrání jádra je nechat spolu ještě nějakou dobu a poté vrátit k matce. Postupně se tak dostanete k tomu, že hříbě bude bez matky celou noc. Oddělování na pastvině může být složitější, zejména s ohledem na bezpečnost. Ideální je mezi ohradou s klisnami a ohradou s hříbaty udělat ještě jednu ohradu, aby mezi nimi byla větší vzdálenost.
Péče o klisnu
Nejen hříbě potřebuje během procesu odstavování zvýšenou pozornost. Nesmíme zapomínat také na klisnu. I když se v době odstavu produkce mléka oproti prvním měsícům laktace výrazně snížila, vemínko je potřeba hlídat. Klisna je nejvíce náchylná k mastitidě (zánětu vemene) bezprostředně po odstavu. Jakmile začnete s procesem odstavování, snižujte dávku jadrného krmiva, aby se produkce mléka snižovala. Když poté bude hříbě od matky odděleno úplně, může být potřeba jádro na nějakou dobu úplně ubrat. Někdy se klisnám omezuje na pár dní i přístup k vodě, aby se takzvaně „zaprahly“. Jakmile ale hříbě přestane od matky sát, produkce mléka se postupně zastaví. V počátečním období po odstavu ale vemínko klisny sledujte, kontrolujte, jestli nehřeje, netvrdne, nebo není bolestivé. Jakmile by se vám nezdálo, volejte veterináře.
Péče a krmení odstávčete
Krmení hříbat a mladých rostoucích koní je téma na dlouhé povídání. Základním pravidlem je krmit dostatečně, ale nepřekrmovat! Hříbě nesmí být ani hubené, ani tlusté – obojím zaděláváme hříběti na budoucí ortopedické problémy. Období od odstavu zhruba do jednoho roku je z hlediska prevence těchto problému naprosto zásadní. Hříbě by mělo mít vhodně sestavenou krmnou dávku již před odstavem. Stejné krmení potom dostává i po odstavu, jen se upravuje množství podle věku, ročního období a s ním spojené kvality a množství pastvy, podle toho, jak roste atd. Hříbě, které začnete na jádro zvykat až po odstavu, může na chvíli zastavit růst (v době nejvyššího stresu nebude žrát), a poté vyrůst skokově. To ale není dobré pro jeho zdraví – tyto výkyvy mohou nastartovat rozvoj ortopedických problémů. A my jako chovatelé samozřejmě chceme, aby náš odchovanec měl v dospělosti pohybový aparát zdravý. Dnes už se ví, že dvěma hlavními příčinami ortopedických problémů jsou právě nerovnoměrný růst a samozřejmě také špatná suplementace makro – a mikroprvky.
Dalším zcela zásadním faktorem zdravého růstu a vývoje, a to nejen fyzicky, ale i behaviorálně a psychicky, je možnost volného pohybu po prostorných pastvinách ve společnosti dalších koní. Hříbata zkrátka do boxu nepatří.
Nezapomínejte ani na péči o kopyta hříbat a mladých koní. Při podezření na jakoukoliv vadu nebo nepravidelnost kopyt či postoje hned volejte veterináře a šikovného kováře. Naprostá většina se při včasném zásahu dá velmi dobře vyřešit. Čím dříve, tím lépe – pokud se to v prvních měsících života zanedbá, může být náprava o to složitější.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r.o.
