• JE PŘÍLIŠ VELKÁ ZIMA JEZDIT?

    Probudili jsme se do slunečného, mrazivého sobotního rána. Můžete s klidem vyrazit za koňmi a užít si mrazivou pohodu nebo to má svá úskalí? Zkrátka, kdy je již příliš velká zima jezdit?

    Zima není pro ježdění na koni úplně tím nejlepším ročním obdobím. Chlad by sám o sobě nevadil, horší je vlhko, vítr, tma a když se k tomu přidá i náledí… Zkrátka, většina jezdců zimu ráda nemá. Ale co naplat, udržovat koně i sebe v kondici je potřeba a do sedla se musí i v zimě. Ale jízda v mrazu může mít i negativní zdravotní důsledky. Kdy je na ježdění na koni příliš chladno?

    Zima je relativní

    Ve stejných podmínkách může být pro jednoho člověka nesnesitelná zima, pro jiného je teplo „tak akorát“. Koně jsou od přírody otužilejší než my lidé, lidské teplotní optimum je mezi 25-30 °C, koňská optimální teplota je mnohem níže, uvádí se rozmezí 0-25 °C. Z toho plyne, že nám je zima mnohem dříve, než koním. Samozřejmě my se do chladu oblékneme, jak nejlépe umíme, a tak jsou pro nás snesitelné i nízké teploty, které naopak koním naprosto vyhovují. Jezdce nejčastěji trápí hlavně omrzlé prsty na rukou a nohou a samozřejmě obličej – tváře, uši a nos. Mrznou nám často i stehna, pozadí, a další exponovaná místa.

    Jezdce a jejich zimní strasti nyní ale ponecháme stranou a zaměříme se na koně a zdravotní rizika, která příliš studené počasí může přinést právě jim.

    Kdy je příliš zima na ježdění?

    Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Je třeba vzít v úvahu teplotu vzduchu, sílu a chlad větru, věk a kondici koně a úroveň pohodlí člověka. Koně jsou schopni zvládnout chladnější počasí lépe než lidé. U koní ale i u jezdců záleží na jejich otužilosti, kondici a celkovém zdravotním stavu. Otužilí a trénovaní jedinci budou samozřejmě odolnější než ti ve špatné fyzické kondici.

    Zaměřme se na koně a jejich dýchací ustrojí. To se skládá z dýchacích cest a samotných plic. Dýchací cesty tvoří dutina nosní, hrtan, průdušnice, průdušky, které se dělí v plicích na průdušinky ukončené plicními sklípky, kde dochází přes jemné, silně prokrvené tkáně k výměně plynů. Dýchací cesty koně, stejně jako všech savců, jsou uzpůsobeny k ohřívání a zvlhčování vzduchu cestou do plic. Jakákoliv intenzivní zátěž zrychluje a prohlubuje dýchání, takže vzduch rychleji proudící dýchacími cestami není tak teplý a vlhký a pokud je vdechovaný vzduch velmi mrazivý, může poškodit epitel průdušnice, průdušek nebo i plicních sklípků. V mrazu se zkrátka vzduch v dýchacích cestách nestihne dostatečně ohřát a zvlhčit.

    Výzkum a selský rozum

    V několika studiích bylo potvrzeno poškození dýchacích cest dýcháním studeného vzduchu. Poškození dolních cest dýchacích bylo zjištěno 48 hodin po zátěži, došlo ke zvýšení počtu bílých krvinek a zánětlivých bílkovin v krvi a také ke zúžení dýchacích cest. Jiné studie, provedené na koních v laboratorních podmínkách, však tato tvrzení vyvrací a říkají, že chladový stres nemá významný vliv na poškození dýchacích cest ani na aerobní kapacitu koně. Testy byly prováděny v teplotách cca -5 °C. 

    Jak již bylo řečeno, subjektivní vnímání teploty závisí i na vlhkosti vzduchu (a síle větru). Jistě to znáte, venku mrzne, intenzivně se nadechnete nosem a cítíte, že se nosní dírky trochu „lepí“ k sobě, možná cítíte studený vzduch až v plicích. To se děje při suchém vzduchu a mrazu -5 °C nebo větším. Na druhou stranu, když bude sněžit a vzduch bude vlhký, tak pocit „namrzání“ sliznic se nejspíše nedostaví. 

    Hranice není daná

    Všeobecně se za maximální hranici pro intenzivní práci považuje teplota právě výše zmíněných -5 °C. Ale ani ve větším mrazu se nemusíte vzdát ježdění, jen je třeba práci s koněm nízkým teplotám uzpůsobit. Z hlediska zdraví dýchacích cest je lepší při teplotách pod -5°C omezit intenzitu a pohybovat se v kroku a lehkém klusu. Důležité je řádné krokování před prací i po práci, kdy se kůň postupně zahřívá nebo ochlazuje. Nebojte se použít deku, zvláště když je kůň po práci zpocený, fleecová deka je užitečným pomocníkem proti prochladnutí.

    Pozor si dejte u koní s dýchacími obtížemi jako je dušnost, astma nebo alergie, u těchto koní může dojít k poškození dýchacích cest a plic snáze než u koní zdravých. Stejně buďte opatrní i u koní, kteří tráví celé dny v teplých stájích s žádným nebo minimálním pobytem ve výběhu. Pro tyto neotužilé koně bude nejspíše dýchání studeného vzduchu velmi nepříjemné nejen po fyzické ale i po psychické stránce. Na druhou stranu koně v režimu 24/7, nebo takoví, kteří chodí na celý den do výběhu, budou přivyklí dýchat studený vzduch a případný pohyb pod sedlem v mrazivém počasí pro ně nebude velkou změnou.

    Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.

    360x360 AD
    Back to top