• KDYŽ SE POTKÁ KŮŇ A PES

    Koně i psi provázejí člověka po tisíce let – jeden jako ochránce, lovec a společník, druhý jako pracovitý pomocník a znak prestiže. Oba druhy si vyvinuly silnou schopnost spolupráce s člověkem, citlivost na jeho emoce a ochotu učit se.

    Predátor versus kořist

    Pes je od přírody predátor, jeho smysly a reakce jsou nastavené na aktivní vyhledávání a získávání potravy lovem. Silně reaguje na pohyb kořisti, má zacílený pohled, rád a rychle řeší problémy: jeho motivací je nejčastěji potrava. Kůň je naopak typickou kořistí – má široké zorné pole, dobrý sluch. Jeho reakce jsou rychlé, instinktivně reaguje zpravidla útěkem. Výcvik koně se proto opírá o jiný přístup: místo aktivního vyhledávání je třeba budovat důvěru a komunikaci, snižovat stres. Zatímco pes často hledá výzvu, kůň potřebuje jistotu. Výsledkem je, že zatímco pes se učí „pro odměnu“, kůň se učí „pro bezpečí“ – a proto musí být výcvik citlivě přizpůsoben těmto rozdílům.

    Tak tě vidím já!

    Pes vnímá koně jako neobvyklé, často velmi velké zvíře, které se pohybuje jinak než běžné „kořisti“ nebo lidé. Kůň zase zaznamenává psa jako potenciálního predátora, zejména pokud se pohybuje rychle, štěká nebo se přibližuje zezadu. Pokud nemají oba druhy s druhým pozitivní zkušenosti, může jejich setkání vyvolat stres nebo strach. Klíčem je postupné seznamování a respekt ke vzájemným potřebám. Když se podaří navázat důvěru, může vzniknout stabilní mezidruhový vztah.

    Chovat se vychovaně

    Pes by měl být v přítomnosti koně klidný, neštěkat, nepobíhat kolem nohou a držet si odstup. Rychlé pohyby, náhlé či intenzivní štěkání nebo pokusy o pronásledování mohou koně vylekat a dopadnout velmi špatně. Stejně tak kůň by měl být postupně navykán na přítomnost psa, zejména pokud nemá s malými zvířaty zkušenosti. U koně je žádoucí, aby v zásadě nijak při přiblížení psa nereagoval, zůstal klidný, bez stresu, i když se pes přiblíží velmi blízko, třeba až na dotek. Seznamování provádějte v klidném prostředí a vždy pod dohledem a pod kontrolou. Postupné budování pozitivních zkušeností zvyšuje šanci na harmonické soužití psa a koně.

    Nevychovaný pes může u koně spustit stresovou reakci, která přetrvává i po odeznění situace. Opakované výpady, chňapání po nohách, štěkání nebo přibližování zezadu zvyšují u koně napětí a nedůvěru k okolí. Častá je obrana koně v podobě útěku nebo kopnutí. Pokud má kůň špatné zkušenosti se psy, může být pak trvale lekavý a nervózní.

    Jak učit psa respektu ke koni

    Začni socializací psa v klidném prostředí – ideálně s koněm, který je na psy zvyklý. Pes by měl být zpočátku na vodítku a pozorovat koně z bezpečné vzdálenosti. Pracujte s pozitivním posilováním: klidné chování psa odměňujte pamlsky, chválou a krátkou hrou. Učte ho, že kůň není „hračka“ ani hrozba, ale součást běžného prostředí. Cílem je, aby pes koně neřešil.  Důslednost, krátké tréninkové bloky a pozitivní zkušenosti jsou klíčem k úspěšnému vybudování respektu.

    Jak naučit koně tolerovat psa

    Začněte výcvik koně s klidným a vyrovnaným psem, ideálně na vodítku a s dostatečnou vzdáleností od koně. Kůň by měl mít možnost psa pozorovat bez tlaku a s možností úniku nebo v bezpečí boxu. Využijte situace, kdy je kůň v klidu, třeba když žere seno, a psa postupně přibližujte. Sleduj řeč těla koně – pokud zůstává klidný a uvolněný, může se pes pomalu přibližovat. Podpořte koně hlasem a odměnou, pohlazením nebo pamlskem. Trpělivost a opakování jsou důležité – nátlak, špatná zkušenost nebo spěch by mohly narušit důvěru.

    Zdravotní nebezpečí

    Pro psy je největším nebezpečím, že je kůň kopne nebo šlápne. Nejbezpečnější by bylo, kdyby psi byli v přítomnosti koní na vodítku pod 100% kontrolou svých majitelů. To je ale v běžné praxi nerealizovatelné. Je proto potřeba naučit koně psy tolerovat a psy koně respektovat!

    Kromě úrazů je třeba myslet i na nemoci. Ano, existují onemocnění, která mohou být teoreticky přenosná mezi psy a koňmi, ale většina z nich je vzácná. Například vzteklina je smrtelná virová infekce, která se může přenést mezi savci. Ale proti vzteklině jsou psi povinně očkováni a přenos je téměř vyloučen. Větší nebezpečí představují některé druhy vnitřních parazitů, např. tasemnice nebo měchovci. Ti mohou přechodně přežívat u obou hostitelů, ale nepředstavují běžné riziko. Bakterie jako Salmonella či Leptospira se mohou šířit kontaminovanou vodou nebo trusem, zvláště ve špatných hygienických podmínkách. Riziko přenosu kožních onemocnění existuje, ale je nízké a většinou se týká oslabených jedinců. Důležité u psů, kteří pobývají ve stájích, je pravidelné odčervení a omezení kontaktu s koňským krmivem a trusem. Naprosto nezbytné je, aby psi nekontaminovali vodu a seno močí nebo výkaly.

    Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.

    360x360 AD
    Back to top