Podzimní pastva bývá často přehlížena. Léto končí, koně stále tráví dlouhé hodiny na pastvinách, tráva je pořád zelená– a tak máme tendenci domnívat se, že je všechno v pořádku.
Ve skutečnosti je právě podzim jedním z kritických období pro koně s metabolickými problémy, sklony k laminitidě, nebo koně, kteří potřebují hlídat nutrienty. Pastva se totiž s příchodem chladnějších dnů výrazně proměňuje! Podívejme se spolu, jak koně nevystavovat zbytečnému riziku. Klíčem k úspěchu je pochopení biologických změn v rostlinách a jejich vlivu na zdraví zvířat.
Proměna podzimní pastvy
Změny v délce světlého dne, průměrné denní teplotě a fotosyntetické aktivitě rostlin mají přímý dopad na nutriční hodnotu pastvy. Na podzim se kvůli kratším dnům a nižší sluneční intenzitě zpomaluje růst trávy. To vidíme, tráva tolik nepřibývá, není od pohledu šťavnatá a k nakousnutí. Má větší podíl vlákniny, zatímco podíl stravitelných a nutričně bohatých částí klesá. Takže pastva není tak výživná jako během jarních a letních měsíců.
Zásadní je ovšem i to, jak rostliny pracují se sacharidy. Za slunečných dnů si tráva díky fotosyntéze vytváří zásoby ve formě cukrů. Pokud je však noc chladná, a to na podzim je, zpomaluje se růst i metabolismus rostlin – a cukry se v pletivech hromadí. Výsledkem je, že podzimní tráva může mít výrazně vyšší obsah nestrukturálních sacharidů než teplejší části roku – a právě to představuje problém.
Nedostatek objemu
Kromě změn ve složení pastvy také samozřejmě dochází k úbytku jejího množství – tráva přestává růst, listy vadnou, snižuje se celková biomasa, kterou je porost schopný vyprodukovat.
U koní, kteří jsou ve výběhu ve dne a přes noc ve stáji, kde dostanou 2x denně dostatek sena, to takový problém samozřejmě není. U pastevně chovaných koní, pokud nedojde k doplnění objemu vhodným krmivem (seno, senáž), může dojít k poklesu tělesné kondice, ztrátě energie, koně mohou začít z hladu pojídat i velice nízký porost, což s sebou nese zvýšené riziko pozření většího množství hlíny a kolik. Neobvyklé nejsou ani případy, kdy hladoví koně spasou rostliny, kterých by si normálně nevšimli, a dojde k otravě.
Laminitida a metabolické poruchy
Koně s predispozicí k laminitidě, equinnímu metabolickému syndromu (EMS) či Cushingovu syndromu (PPID) jsou na vysoký příjem cukrů mimořádně citliví. Nadměrný příjem fruktanů a dalších jednoduchých sacharidů z podzimní trávy může vést k rozvoji inzulinové rezistence, přetížení střevní mikroflóry, narušení metabolické rovnováhy – a v konečném důsledku i k zánětlivým procesům v kopytní škáře, tedy laminitidě.
Zejména kombinace slunečných dnů a chladných nocí vytváří podmínky pro kumulaci fruktanů ve spodní části rostlin, tedy právě tam, kde ji koně často okusují. Tráva přitom nemusí vizuálně působit vůbec bohatě nebo „šťavnatě“. Kromě toho stresované rostliny (např. suchem, mrazem nebo nadměrným spásáním) produkují vyšší množství zásobních cukrů jako obranný mechanismus.
Jak rizika snížit?
- Omezit pastvu v rizikových hodinách – nejvyšší koncentrace cukrů bývá v dopoledních hodinách, po slunečných dnech a studených nocích.
- U citlivých koní využívat pastevní náhubky, které omezí objem přijaté trávy bez úplné izolace od výběhu. Více jsme o náhubcích psali v článku ZDE
- Poskytnout koním seno s vysokým obsahem vlákniny k zasycení.
- V rizikových dnech zvážit úplné stažení koně s metabolickými problémy z pastvy.
Co ještě na podzim hlídat
- Přístup k vodě – koně potřebují stále dostatečný pitný režim; velmi studená voda může snížit jejich příjem tekutin.
- Zvýšený výskyt parazitů – podzimní vlhké podmínky a delší pobyt na pastvině mohou vést k vyššímu riziku zamoření parazity. Více jsme o parazitech na pastvinách psali v článku ZDE.
- Nutnost přechodu na zimní režim – vhodné je začít s postupným přechodem na seno a případně zařadit krmné doplňky.
- Kvalita pastviny – druhové složení porostu, zastínění a mikroklimatické podmínky hrají klíčovou roli v tom, jak dlouho pastva zůstane kvalitní.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r.o.
