• PODLAHA V BOXE JE ZÁKLAD

    Podlahy v boxech jsou očím často skryty pod vrstvou steliva. Ale zde neplatí rčení: „Co oči nevidí, to srdce nebolí.“ Kvalita podlahy v boxech je důležitá už proto, že někteří koně tráví v boxech velkou část svého dne.

    Ideální podlaha

    Jaká by měla být ideální podlaha? Za prvé by měla vyhovovat koním z pohledu pohodlí stání a ležení, měla by být tedy dostatečně měkká či pružná a také teplá. Podlaha musí poskytovat koním možnost si bezpečně lehnout a stoupnout, nesmí být tedy kluzká. Dalším pohledem je hygienické hledisko, kdy by se podlaha měla snadno udržovat a čistit, být suchá, bez zápachu a samozřejmě zdravotně nezávadná. Důležitá je i její cena, obtížnost montáže a v neposlední řadě také životnost.

    Klasika je dřevo

    Dřevěná podlaha bývala standardem v koňských stáních už v dobách, kdy byli koně ještě dopravním prostředkem. Dřevo v podobě prken poskytuje nízkoúdržbovou rovnou podlahu, která je ideální pro nohy koní. Prkna by měla být z nejméně 5 cm tlustého tvrdého dřeva, ideálně z dubu ošetřeného konzervační úpravou. Položení prken je možné provést dvojím způsobem. Buď jsou prkna zasazena do betonu či asfaltu a spáry jsou vyplněny pískem, nebo druhým způsobem je posazení prken na nízký dřevěný rošť ležící na spádované neporézní podlaze. Prkna jsou v tomto případě dobře chráněna před vlhkostí, ale na druhou stranu pod prkny vzniká ideální prostředí pro hlodavce. Dřevěná podlaha pomáhá zmírnit ztuhlost svalů a kloubů izolací koně od studené země. Nabízí měkčí základ než beton nebo asfalt. Za sucha poskytuje dobrou oporu pro koně při uléhání a vstávání. Nicméně když je mokrá, může být nepříjemně kluzká. Mezi nevýhody patří vysoká pořizovací cena a omezená životnost kvůli agresivnímu prostředí, které způsobuje moč a trus koní. Díky poréznosti dřeva je podlahu obtížné dezinfikovat a v neposlední řadě drží specifický zápach. Mezery mezi prkny zachytávají rozsypané jádro, které volá po napadení hlodavci. Správná konstrukce a odpovídající podestýlka mohou tyto problémy minimalizovat.

    Betonová podlaha je nejrozšířenějším druhem podlahy v koňských boxech. Má své výhody i nevýhody.

    Na beton je to beton

    Betonové podlahy se staly populární díky své předlouhé životnosti a jednoduché údržbě – není nic jednoduššího než vyčistit a vydezinfikovat betonovou podlahu. Ale není beton jako beton – má různé možnosti povrchové úpravy, které se zásadně liší svými užitnými vlastnostmi. Betonová stěrka z jemného kameniva a cementu udělá skleněně hladký a kluzký povrch, který je pro koně naprosto nevhodný. Hladký beton je také kluzký a v kombinaci s malým množstvím podestýlky může koně odradit od lehání. Z tohoto důvodu se nedoporučuje jeho použití v prostorách samotných stájí, ale třeba do krmné místnosti vhodný je, protože se snadno uklízí. Při pokládce betonové podlahy se doporučuje ještě mokrý povrch zdrsnit koštětem či hráběmi, což zamezí jeho kluzkosti. Časem se toto jemné zdrsnění povrchu odrolí a beton může být klouzavější. Nabízí se i strojově upravený kartáčovaný beton poskytující ještě lepší trakci, ale ten nemusí koním vyhovovat, neboť je příliš hrubý a může koně při ležení tlačit či dokonce odírat. Mocnost betonové vrstvy se liší dle užití, v boxech postačí vrstva cca 10 cm betonu, v pojezdových stájových uličkách musí být vrstva alespoň o 5 cm vyšší.

    Beton je nepropustný materiál, všechna moč musí odtéct pomocí spádování nebo se vsáknout do podestýlky. Celkově je vhodné betonové podlahy stlát vyšší vrstvou podestýlky. Beton díky své tvrdosti vhodný pro celodenní stání koní. V zahraniční literatuře se doporučuje, aby koně stojící na betonových podlahách byli minimálně na čtyři hodiny denně z boxu vyvádění a stáli na jiném, pružném povrchu. Kromě toho že je beton tvrdý je i studený a v případě menší vrstvy podestýlky nepodporuje koně v lehání. To se může odrazit na jejich pomalejší regeneraci po práci či při celkové únavě.

    Gumové rohože méně kloužou , jsou měkčí a teplejší. Vyšší pořizovací cena se vrátí ve zdraví koní a nižších nákladech na podestýlku – koně stojící na rohožích není nutné stlát tak vysoko jako koně stojící na betonové podlaze.

    Černý asfalt

    Asfalt je možnou alternativou k betonu. Poskytuje snadné čištění a údržbu. V našich podmínkách se v boxech objevuje spíše sporadicky, nejčastěji jako podlaha u mobilních boxů umístěných na stávající asfaltové ploše. Asfalt musí být aplikován v dostatečně silné vrstvě, aby se zabránilo praskání a odlupování. V boxech se doporučuje minimálně 5 cm tlustá vrstva na rovném stabilním podkladu, v uličkách s lehkým dopravním provozem je doporučeno 8-10 cm tlustá vrstva. Životnost asfaltového podkladu závisí na intenzitě jeho užívání, při velké zátěži je nutné ho po letech vyměnit. Je měkčí než beton. Náklady na jeho položení jsou nepatrně nižší než u betonu. Při pokládce asfaltového povrchu je potřeba pamatovat na to, že používáním se vyhladí a stane se kluzkým, i proto se doporučuje do stájí použít spíše hrubší asfalt (s větším podílem kameniva), který celkově poskytuje lepší přilnavost. Asfalt je obdobně jako beton tvrdý a studený.

    Rohože z trvanlivé gumy lze celkem snadno instalovat na stávající podlahy.

    Měkoučké gumové rohože

    Gumové rohože jsou určeny k položení na stávající podlahu, často k zakrytí závad, jako je tvrdost nebo kluzkost. Právě schopnost řešit problémy „levnějších“ typů podlah vede k jejich narůstající oblibě i přes jejich vyšší pořizovací cenu. Výhodou je fakt, že gumové rohože sníží množství nutné podestýlky, případně některé typy rohoží je možno používat přímo bez podestýlky, což urychluje návratnost jejich nákladů. Rohože jsou ideálně instalovány na rovný, kompaktní povrch jako je beton, asfalt nebo válcováním dobře utažená suť či silniční recyklát. Pokud rohože nepokrývají celou plochu boxu či stání, tak je nutné je přichytit k podkladu, aby se zabránilo jejich pohybu a následnému zničení. Rohože mohou také poškodit ozuby či špatná technika při místování. Měkká guma poskytuje koním ideální místo pro odpočinek a regeneraci, je pružná a teplá. Rohože se vyrábějí se vzorem na lícové straně, čímž zabraňují klouzání a poskytují dobrou oporu při ulehání a vstávání. Nevýhodou může být cena, i když ani ta už dnes není tak vysoká jako bývala. Na druhou stranu – rohože uspoří náklady na stelivo. Montáž rohoží je vcelku jednoduchá, dobře do sebe zapadají. Jsou však poměrně těžké, rohož o rozměrech cca 120 x 80 cm váží v závislosti na tloušťce běžně 15 – 30 kg, takže manipulace při pokládce vyžaduje trochu více síly.

    Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.

    360x360 AD
    Back to top