ZKUŠENOSTI S LNĚNOU PODESTÝLKOU

Bezprašná lněná podestýlka pro koně je novinkou. Vyrábí se z nasekaných a rozdrcených stonků lnu a pro koně má mnoho benefitů.

Bezprašnou podestýlku potřebují koně s nemocemi dýchacích cest a koně trpící alergiemi a astmatem. Jako bezprašná, anti alergenní podestýlka se běžně používají odprášené hobliny, slaměná řezanka nebo dřevěné pelety. Jsou ale i jiné možnosti čím stlát koně, v podobě konopného či lněného pazdeří nebo podestýlky z traviny Miskantus. Každá z podestýlek má své přirozené přednosti i zápory.

Len setý

Len je jedna z nejstarších kulturních rostlin na světě a dnes se běžně pěstuje na polích. Lněná vlákna se používají tradičně pro výrobu textilu – vždyť Krtečkovy kalhotky s kapsami jsou utkány právě ze lnu. Len ale najdete i v jiných odvětvích průmyslu – nábytkářském, technickém, stavebním. Lněné semínko má užití v potravinářství, lisuje se z něj výživný olej a semínka čím dál více používají pekaři. A co víc, lněné semínko je po staletí významnou součástí krmné dávky pro koně. Obsahuje přibližně 45 % tuku, který se skládá především z nenasycených mastných kyselin omega-3 a omega-6.

Od stonku k podestýlce

Zajímavý je také proces výroby lněné podestýlky. Zhruba po 150 dnech růstu dosáhne len výšky přibližně jednoho metru a může se začít sklízet. Kdo si vzpomene na pohádku o Krtečkovi, hned ví, že len se neseče, ale vytrhává ze země i s kořeny. Poté následuje, stejně jako v pohádce, zpracování v podobě namáčení, lámání, sušení, vyčesávání s cílem získat lněné pazdeří. Pazdeří je vlastně vnitřní část stonku, jsou to dlouhá a pevná vlákna – surovina pro výrobu textilu i lněné podestýlky.

Výroba samotné podestýlky zahrnuje vícestupňový proces čištění a odprášení. Na konci výroby je hotová podestýlka zabalena zpravidla do 20 kg odolných plastových pytlů a je připravena na cestu za koňmi.

Proč lněnou podestýlku?

Možná si říkáte, proč volit právě lněnou podestýlku, když v nabídce trhu je osvědčená podestýlka z odprášených hoblin Allspan. Tato bezprašná podestýlka je vyrobena z měkkého chemicky neošetřeného dřeva, je léty prověřená, oblíbená a doporučovaná i veterináři.

Hanka Houštecká je majitelkou Bravehearta, kterému ale nikdo neřekne jinak než Soptík. Je to pětiletý teplokrevný valach, který kvůli různým zdravotním obtížím potřebuje trochu speciální péči.

Hanka Houštěcká upřesňuje: „Soptík začal minulé léto takovým zvláštním způsobem pokašlávat, neobjevili jsme žádný spouštěč, ale nedalo nám to, a tak jsme v listopadu dělali endoskopické vyšetření. Při tom se zjistila masivní streptokoková infekce ve vzdušných vacích. Navíc má zhoršenou imunitu – měl pár alergických reakcí, včetně repelentu, jedné silné hojivé mastičky a taky se trochu drbal, když začaly mouchy. Nakonec jsme zjistili, že je toho o dost víc a zatím rozhodně nemáme klid, ale to už by asi bylo na dlouhé povídání. Jednou z doporučených změn managementu bylo převedení na bezprašnou podestýlku.“ A pokračuje: „Z dřívějších let mám zkušenosti s podestýlkou z traviny Miskantus, která je za mě moc fajn, nečpí a opravdu minimálně práší. Jen jsem narazila na to, že kdybych si objednala větší množství, neměla bych jí kde skladovat. Tak jsme hledala něco jednoduššího na dodávky, respektive něco, co lze snadno zakoupit v Equiservisu. Takže přišel na řadu klasický Allspan. To jsou měkké odprášené hobliny, které dělají krásnou „peřinku“, dobře se udržují, nečpí. Jen se mi stávalo, že některé pytle na můj vkus trochu víc prášily. Během tohoto procesu jsem na internetu studovala, jaké jsou další možnosti a objevila jsem len a podestýlku z něho. A protože Allspan lněnou podestýlku vyrábí, rozhodla jsem se ji vyzkoušet. A za mě z vyzkoušeného naprosto nejlepší volba. Prašnost téměř žádná, údržba bezproblémová, podestýlka nečpí, výborně saje. Koně mám v komerční stáji, kde opravdu vyberou jen bobky, já si to podle potřeby překydám a dostýlám si sama 1-2 pytle týdně.“

Stlaní a místování

Praktické tipy k místování lněné podestýlky popisuje Hanka Houštecká následovně: „Obecně se u těchto podestýlek musí při prvním nastlání udělat vrstva kolem 15 – 20 cm a při následném místování by se neměla tato vrstva moc narušovat, ideální je sebrat bobky a podle potřeby dostlat. Zkrátka se v tom moc nevrtat. A počůraná místa vybrat důkladně třeba jednou za 2–3 týdny, samozřejmě to závisí podle koně. Můj tip je že při kompletním čištění boxu ale i při vybírání počůraného doporučuji do této části boxu, která bude po „rozvrtání“ nejspíš silně zapáchat, nasypat trochu dezinfekce. Například suchá dezinfekce Sandezia, která jednak samozřejmě dezinfikuje a také neutralizuje zápach. Je to zcela bezpečná desinfekce pro použití i když je kůň v boxe. Pro zlepšení zoohygieny je pravidelná dezinfekce ustájení velmi důležitá, a to nejen u koni s dýchacími potížemi.“