SKÁKÁNÍ VE VOLNOSTI PRO KAŽDÉHO!

Zima je časem odpočinku. Když mrzne a svět je pod vrstvičkou ledu nebo pod vrstvou bláta, mnohdy se do sedla jezdci ani nechce. Jenže koně je potřeba zabavit i v zimě. Je mnoho způsobů, jak s koněm pracovat a smysluplně si užít společný čas. Jedním z nich je skákání ve volnosti!

Ne, skákání ve volnosti nemusí být výhradně určeno pro skokany, může ho vyzkoušet každý. Kůň rychle pochopí, co po něm požadujete a vy se dozvíte více o jeho přirozených skokových schopnostech a stylu. Při skákání ve volnosti se kůň učí samostatně odskakovat v přirozené rovnováze. Toto vše vám může pomoci lépe na koni jezdit. Navíc prohloubíte s koněm svůj vztah.

Anthony Paalman doporučuje ve své knize Skokové ježdění skákání ve volnosti pro mladé koně. Skokoví jezdci často toto cvičení využívají, aby mladého koně s překážkami seznámili. Mnoho z nich ale po úvodním seznámení koně se skoky a získání sebedůvěry a jisté obratnosti v dalším výcviku od tohoto tréninku ustupuje. Koně jsou pro skákání od přírody dobře fyzicky vybaveni, nicméně i ti nejtalentovanější skokani musí svoje přirozené schopnosti nejprve objevit. První pokusy dostat se přes skok mohou být nemotorné, ale s každým dalším skokem dovednosti rostou, technika i rozsah se zlepšuje. Je to i tím, že se koně nemusí obávat váhy jezdce na svém hřbetě. Pro jezdce je zajímavé vidět přístup koně ke skokům, od váhavého až po nebojácný, který trochu vypovídá o charakteru mladého koně. V neposlední řadě, skoky ve volnosti mohou být tím, co pomůže mladého koně prodat, efektní videa a fotky mohou zaujmout potenciální kupce.

Ale nechme mladé skokové koně být. Skákat ve volnosti se mohou naučit všichni jezdečtí koně, pomůže to jejich rovnováze, koordinaci, odhadu vzdálenosti, mnohdy i sebevědomí. Stejně motivující a poučná může být tato nová aktivita také pro jezdce. Navíc komunikace ze země je o vzájemném respektu mezi koněm a jezdcem. To všechno dohromady dává ohromný prostor pro zlepšení vztahu jezdec-kůň.

Jak na to?

Nejbezpečnější je skákat ve volnosti v uzavřeném prostoru, ideální je jezdecká hala, případně v dostatečné výšce ohrazená venkovní jízdárna, nejlépe se vzrostlým živým plotem kolem. Skoky se staví na dlouhé stěně. Vnitřní stěna skokové uličky bývá vystavěna ze stojanů, mezi kterými je natažena páska, umístěny bariéry nebo latě, pod ní mohou být postavené kužely, balíky slámy, barely či cokoliv jiného, co koně bezpečně povede v linii skoků. Vhodné je zamezit přístupu koní do rohů. Skoky na linii se staví podle stupně a cíle výcviku koně. Mohou to být bariéry položené na zemi, nízké kavalety, ale nejčastěji jsou to křížky, kolmé skoky a pro pokročilé to může být na závěr i ohromný oxer. Vše závisí na schopnostech koně a na tom, co od cvičení očekáváme.

Bezpečnost především

Prostor pro skákání ve volnosti musí mít kvalitní povrch. Koně se mohou z radosti rozběhnout opravdu velmi rychle a v oblouku na malém prostoru zabrání dobrý povrch podklouznutí nebo pádu. Kůň by měl mít nasazeny skokové kamaše i zvony. Skáče se obvykle na ohlávce, nablýskaná uzdečka s odepnutými otěžemi není potřeba, ale na fotografiích či videu je samozřejmě efektní. Potřebovat budete lonžovací bič, alespoň jednoho pomocníka a hodit se budou i pamlsky. V hale se nesmí nacházet nic ostrého, žádné výčnělky, ani v rozích volně uložené nevhodné předměty, zkrátka nic, o co by se kůň mohl zachytit nebo zranit. Důležité je i kvalitní osvětlení.

Na videích je občas možno vidět koně skákající na lonži nebo v kruhovce, obojí působí dojmem, že máte koně více pod kontrolou. Skákání na kruhu je pro koně obecně náročnější a více zatěžuje pohybový aparát. Použití lonže je nebezpečné. Zdánlivě máte koně lépe pod kontrolou a můžete v případě potřeby zabránit nežádoucímu chování. Jenže představte si situaci, kdy se lonž zachytí a zahákne o stojan, povalí ho a kůň ho za pak sebou vláčí, nebo se do lonže zamotá. Skákání ve volnosti by měl být pozitivní zážitek a obohacení tréninku. Jestli koni nevěříte, že bude ve volnosti ovladatelný, nejdříve to s ním natrénujte v hale v klidu, bez skoků. 

Pár pravidel

1. Účelem skákání ve volnosti je poskytnout koni pohyb a pozitivní zážitek z překonávání skoků – ne testovat jeho limity.
2. Skoky v linii stavte tak, aby je kůň mohl dobře překonávat. Nezapomeňte na synchronizační bariéru při vjezdu do linie, pomůže koním zpozornět.
3. Bedlivě sledujte koně a upravujte skoky podle aktuální situace. Pokud je kůň nervózní, možná příliš spěcháte nebo jsou skoky příliš vysoké. Znuděný nebo nepozorný kůň svědčí o tom, že se nudí, zkuste skoky trochu obměnit nebo zvýšit. Pozorujte, jestli se do skoků „vejde“, případně upravte vzdálenost. Kůň musí být při skákání ve volnosti uvolněný a zároveň pozorný.
4. Dopřejte koni přestávky. Ideálně v době, kdy upravujete skoky, nechte koně ať si dělá, co chce. Přijde-li za vámi, pochvalte a zase pošlete pryč. Pamlsky používejte s rozmyslem, během lekce chcete, aby se soustředil na skoky, a ne na to, co máte v kapse. Velká odměna může přijít po skákání.
5. Celá lekce by neměla přesáhnout 10-15 minut skákání. Samozřejmě musíte připočíst krokování a zahřátí koně. 15 minut se zdá krátkých, ale po čase už budete postupovat rychleji a během každé lekce uvidíte posun. I tady platí, že „nejrychlejší cesta k úspěchu je ta nejpomalejší“.

Skoková ulička

Skokovou uličku postavte na dlouhé stěně. Umístěte ji tak, aby měl kůň dostatek místa v oblouku a po nájezdu skokové linie měl možnost udělat několik cvalových skoků rovně, a teprve potom postavte první skok. Ten by měl být menší, můžete před něj ještě položit odskokovou bariéru. Další skoky následují v odpovídajících rozestupech, jejich profil a výška závisí na konkrétním tréninkovém plánu. Je lépe začít s menšími a jednoduchými kolmými skoky a další postupně přidávat. Tradičně se na konec skokové řady dává oxer či trojbradlí. Pro začátek se zpravidla staví oxer se staženými stojany u sebe, takže vizuálně vypadá spíše jako kolmý skok, nebo se na konec dává jen obyčejný kolmý skok. Vzdálenosti mezi skoky v řadě musejí být samozřejmě napočítané. Podle toho, kolik máte místa, můžete postavit „in-out“ skoky, nebo kombinace na jeden nebo dva cvalové skoky, ale i na trénink distancí. Množství skoků v linii a jejich vzdálenosti závisí na stupni výcviku koně a cílech každé lekce.

Krok za krokem

Skákání ve volnosti začněte zahřátím koně. V tuto chvíli máte postavenou skokovou uličku, ale skoky na skokové linii jsou bez bariér. Nejdříve nechte koně rozhlédnout po hale, očichat si skoky a stojany. Pak vezměte lonžovací bič a začněte ho jasně a rozvážně usměrňovat po obvodu haly pohybem těla a biče a v případě potřeby použijte hlas. Chcete-li naklusat, mírně zvedněte bičík a zamlaskejte. Chcete-li koně zastavit nebo otočit opačným směrem, snižte bičík a vykročte ve směru jeho hlavy. Nechte koně několikrát proklusat skokovou uličkou v opačném směru, než bude skákat. Když se kůň zklidní, otočte ho, a to samé zopakujte na druhou ruku, tedy ve směru, ve kterém budete následně překonávat skoky. Když je kůň zklidněný a opohybovaný, můžete začít se skákáním. Celá rozcvička trvá několik minut. Dopřejte koni krátký oddech, zatímco budete s pomocníkem stavět skoky, respektive do háků stojanů dávat bariéry. Začněte jednoduchým skokem, křížkem, na zahřátí. Postupně můžete skoky přidávat a zvyšovat. Možností je mnoho a závisí na konkrétních schopnostech koně. Tipy na to, jak stavět skokové linie, najdete v již zmíněné knize Anthonyho Paalmama Skokové ježdění.

Pomocník obvykle stojí na konci skokové linie u jejího výjezdu a posílá koně zpět na druhou stranu haly ke vstupu do skokové uličky. V případě, že se kůň v uličce před skokem zastaví, je potřeba koně podpořit v pohybu dopředu. Cílem je koně naučit, že odmítnutí skoku nikdy nepřipadá v úvahu. Koně v řadě povzbuzujte a mlaskejte. Jamile skokovou uličkou projde, slovně ho chvalte, abyste ho ujistili, že se rozhodl správně. Kůň se rychle naučí, že nejjednodušší a nejbezpečnější možností je vždy přejít přímo přes skok.

Sledujte projev koně, dýchání a celkovou řeč těla, to vám napoví, v jakém je kůň rozpoložení. Může se stát že se bojí, je zmatený, nudí se, nebo je líný. Když se skoky zdají být vysoké, klidně je snižte. Zvláště v prvních lekcích je potřeba budovat sebejistotu koně. Postupně přidávejte do skokové řady i oxer nebo trojbradlí, ale to bude nějakou dobu trvat.

Důležité je včas skončit. Čas skákání ve volnosti by neměl přesáhnout 10 až 15 minut. Možná se to zdá málo, ale pro koně je to intenzivní cvičení a tento čas bohatě stačí. Každá další lekce již půjde rychleji a zvládnete postupně i vyšší skoky. Snažte se, aby každá zkušenost byla pozitivní a zábavná.