Pastevní schvácení kopyt je strašák, který obchází každé jaro (léto i podzim) kolem mnoha pastvin. Nejčastější příčinou vzniku schvácení kopyt je pastva bohatá na cukry, především fruktany. Fruktany jsou sacharidy vyskytující se v obilovinách, píci, ovoci i zelenině. Při nadbytku lehce stravitelných cukrů v krmné dávce dojde k okyselení střevního obsahu a k následnému přemnožení bakterií štěpících tyto cukry. V důsledku toho je potlačena běžná zdravá mikroflóra střeva, což má za následek uvolnění toxinů z buněčných stěn bakterií. Toxiny se postupně vstřebávají do krevního oběhu a krví se dopraví do vlásečnic kopytní škáry. Tam způsobí jejich destrukci a následnou nekrózu škáry.
Rizika vzniku pastevní laminitis lze v první řadě redukovat vhodným pastevním managementem (u náchylných koní zejména nekompromisním omezením přístupu k čerstvé pastvě, případně používáním náhubku) a také doplněním krmné dávky o některé bylinky, jíl nebo ocet, které riziko snižují. A právě o těchto doplňcích je náš článek.
Zelený jíl
Za jíl označujeme nezpevněnou usazenou horninu složenou z více než 50% jílovité složky. Obsahuje jílové minerály, slídy, křemenný prach, fluidy, ale i jiné skupiny minerálů a organickou hmotu. Jíl pro léčebné, potravinářské, krmné a kosmetické účely je velmi jemný prášek minerálního původu, který je zbaven veškerých nečistot. Jíl na sebe obecně váže toxické látky v trávícím traktu. U koní se používá i jako podpůrný prostředek v prevenci pro všechny koně náchylné ke schvácení, bývá využíván při chronických i akutních stavech schvácení. Dále při přechodu na pastvu znatelně snižuje riziko akutního průjmu a pastevního schvácení kopyt. Užívá se pro koně obézní i pro koně s inzulínovou rezistencí.
Pro koně se nejčastěji používá krmný zelený jíl, který obsahuje větší množství mikro prvků oproti bílému jílu, používanému pro léčebné a kosmetické účely. Zelený jíl obsahuje mimo vápníku také hořčík, mangan, kobalt, draslík, měď, lithium a hliník. Jíly jsou přírodní a obsah látek, není-li výrobcem garantován, se může mírně měnit.
Jíl se doporučuje podávat po dobu cca 3 týdnů v dávce 1-2 polévkové lžíce. Při podání je vhodné jíl rozpustit ve vodě a přidat ke krmivu, takto je jíl koňmi lépe přijímán. V suchém stavu, třeba zamíchaný do jádra, ho koně neradi přijímají a můžou ho nechat na dně žlabu.
Jablečný ocet
O blahodárných účincích jablečného octa ve výživě i na zdraví lidí není pochyb. Jablečný ocet je přínosem i pro koně. Jablečný ocet se připravuje z jablek nebo jablečné šťávy, která se nechá dvakrát řízeně kvasit. Jablečný ocet nabízí celou řadu enzymů, vitamínů i minerálů a jako jediný z octů nepřispívá k překyselení organismu.
Jablečný ocet, mimo jiné blahodárné účinky, přirozenou cestou upravuje stav střevní mikroflóry, napomáhá dobrému trávení a vstřebávání živin z trávícího traktu. Jablečný ocet obsahuje pektin. Pektin je forma rozpustné vlákniny, která díky bakteriím v tlustém střevě fermentuje. Ve střevech vznikají krátké mastné kyseliny s probiotickým účinkem a ty mají pozitivní účinky na trávení a imunitu.
Zároveň pomáhá chránit koně před nepříznivými bakteriemi a parazity. Výzkumy ukázaly, že jablečný ocet může zpomalit vstřebávání cukru. Tento fakt je užitečný hlavně u koní, kteří jsou na cukr citliví.
Koně si na jablečný ocet v krmné dávce musí zvyknout. Maximální dávka by měla být asi 180 – 220 ml za den. Jablečný ocet je potřeba zředit alespoň v poměru 1:1. Nejlépe je přidávat ocet do vody. Začínejte pomalu a koně trpělivě zvykejte. Během 2-4 týdnů se dostaňte na doporučenou dávku.
Černucha setá – černý kmín
Klasický kmín (kmín kořenný) není potřeba dlouze představovat, je to jedno z nejběžnějších koření, se kterým se setkáváme doslova denně na talíři. V kmínu obsažený karvon podporuje vylučování trávicích šťáv a tím i správné trávení. I jeho podávání koním je možné, a to zejména při problémech s plynatostí. Nicméně v souvislosti (nejen) s prevencí laminitis nás zajímá rostlinka jiná – černucha setá, známá jako černý kmín. Její původ hledejte v jihovýchodní Asii, ale je hojně rozšířená víceméně po celém subtropickém a tropickém pásu.
Jako léčivá rostlina a koření má černucha setá bohatou kulturní historii, sahající tisíce let do minulosti. Pozitivních účinků má černucha mnoho – má stimulující účinek na imunitní systém, působí antioxidačně, protizánětlivě, analgeticky, má efekt antibakteriální, antivirotický, antimykotický a antiparazitický. Působí proti vysokému tlaku atd. Pozoruhodný je protirakovinný účinek semen černuchy seté a v nich obsažených látek, který byl již vědecky prokázán. Při podávání koním chrání před kolikami, nadýmáním, žaludečními a střevními potížemi, snižuje nežádoucí kvasné procesy v trávícím traktu. Pomáhá při změně krmiva, a je osvědčeným pomocníkem proti akutním průjmům při přechodu na jarní pastvu. Pomůže zmírnit akutní obtíže způsobené kvašením ve střevech při překrmení jablky, pečivem nebo čerstvou pící. Při přechodu na pastvu, podávejte černý kmín preventivně asi týden.
Doporučená denní dávka je do 100 g na koně o váze 600 kg na den, lépe je rozdělit do dvou až tří dávek. Koně černuchu obvykle dobře přijímají a je možné krmit ji i drcenou nebo povařenou. Černý kmín lze zakoupit i ve formě pelet (DROMY), v tom případě je potřeba se držet doporučeného dávkování.
Chmel otáčivý
Chmel provází lidstvo po dlouhou dobu jeho vývoje, jeho sedativní účinky jsou známé od dob starého Říma a významné je také jeho blahodárné působení na trávicí trakt.
Extrakt ze šištic chmele působí sedativně, celkově zklidňuje a navozuje pocity spánku a uvolnění, dále tlumí křeče i bolest. Snižuje nervovou podrážděnost a pocity napětí. Lupulin obsažený v šišticích chmele má antiseptické účinky, podněcuje chuť k jídlu, příznivě působí na vylučování žaludečních šťáv a podporuje trávící procesy. Chmel je jednou z bylin, která jak se podle posledních výzkumů zdá, má schopnost upravovat střevní mikroflóru a zabránit vzniku pastevní laminitis. Právě v období, kdy roste riziko zvýšení fruktanů v pastevní píci (např. časně z jara nebo na podzim, kdy je ještě během noci chladno) je vhodné chmel koním citlivým na schvácení kopyt z pastvy do krmné dávky zařadit.
Chmel je obvykle zkrmován sušený, a to ve formě čaje, kterým se zalije krmná dávka jádra nebo je bylinu možné přidat přímo do krmiva. Koně chmel velmi dobře přijímají. Chmel bývá často součástí krmných směsí či bylinkových přípravků pro koně. Chmelové šištice rychle ztrácí na kvalitě. Uvádí se, že cca 4 měsíce po sklizni (tedy kolem Vánoc) je obsah účinných látek asi poloviční. Trvanlivost lze prodloužit vhodným skladováním v suchu a temnu. Doporučené dávkování sušeného chmele je 50 g na koně o váze 550 kg a den, pro pony se uvádí 30 g den.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r.o.
