• SKOKANI SE DREZURY NEBOJÍ

    S trenérem Davidem Fialkou jsme mluvili těsně před jeho odjezdem na skokový Pohár národů do belgického Opglabbeeku. Mluvili jsme o trénování koní, postoji skokových jezdců k drezurním tréninkům, jak pravidelný drezurní trénink změní tréninky skokové, i o voltiži.

    David Fialka

    • Vyhledávaný a úspěšný trenér skokových koní a jezdců.
    • Během jezdecké kariéry dosáhl mnoho úspěchů v národních a mezinárodních soutěžích.

    Náš rozhovor vzniká jen pár dní před Vaším odjezdem do Belgie. Kam jedete a co tam budete dělat?

    Jedeme do Opglabbeeku v Belgii na letošní první Pohár národů juniorů, mladých jezdců a dětí. Česká republika tam vysílá jen juniorské družstvo. Konkrétně já tam jedu s Viktorem Skuteckým. Dalšími členy týmu jsou Anna Marie Vítek, Kristina Vítek a Emma Sophia Španko.

    Když jsme u cestování. Kolik kilometrů týdně asi za svými svěřenci ujedete, máte nějaký přehled? Kde všude trénujete?

    Hodně. Určitě je to 100 km denně, samozřejmě záleží na lokalitě, kam jedu, ale v průměru to bude tak. Není to jen o kilometrech, ale i o čase. Stačí sníh nebo špatné silnice a uzavírky a cesty se značně protáhnou.

    Když se zamyslíte, kdo je váš typický svěřenec?

    Mám hodně svěřenců s různou výkoností. Nejčastěji jsou to jezdci s výkonností kolem levelu 140, někdo má jednoho koně, jiný trénuje s více koňmi.

    Trénujete jezdce různé výkonnosti s různými ambicemi. Musíte být trochu i psycholog. Je to tak?

    S většinou klientů pracuji dlouhodobě a dobře znám je i jejich koně. Samozřejmostí je individuální přístup. Z pohledu na aktuální stav a situaci přizpůsobuji trénink i management závodů. Vše se odvíjí nejen od plánu tréninku a závodů, ale hlavně od formy a zdraví. Hodně záleží na koních, v jaké jsou pohodě.

    Máte nějakou úsměvnou historku z tréninku v poslední době?

    Zpětně je úsměvná. Jednu klientku, se kterou již velmi dlouho spolupracuji, zlobil její kůň. Rozhodl jsem se, že si na koně sednu a ukážu jí, co je potřeba. Proběhlo to asi takto: kůň se postavil na zadní, já ho pleskl bičem, on se mnou utekl do lesa, tam mě propleskly větve. Výsledkem byla rozbitá hlava a brýle.

    Dnes je časté, že i skokoví jezdci se věnují drezuře v tréninku. Poznáte ve skokové hodině, kdo na sobě drezurně pracuje?

    Určitě je to vidět a při skákání to jde hned poznat. Dneska je to trend. Mnoho jezdců trénuje s drezurním i skokovým trenérem. Sestaví si tréninkový plán a v týdnu mají třeba drezurní trénink a hned další den odskáčeme. Drezurní průprava je jednoznačně přínosná.

    V čem vidíte přínos drezurní přípravy pro skokany?

    Výhodou je větší přiježděnost. Jezdci se s koněm naučí lépe pracovat. Lépe koně cítí, poznají, jestli je kůň podsazený, kdy je uvolněný. Jezdci dostanou celkově nový pohled na ježdění. Drezura jim umožní více koně cítit a ovládat, to se pak projeví i při skákání. Při skokovém tréninku nemám prostor a čas s jezdci drezurně pracovat. Navíc koně by to ani nevydrželi. Je lepší je to rozdělit do dvou tréninků.

    Pro které skokové jezdce má drezurní příprava smysl?

    Drezurní příprava je užitečná na každém levelu skokové výkonnosti. Je jedno, jestli jezdec chodí parkury metr, metr deset nebo stopadesát. Pomůže v každém případě. Trend je to i ve světě. Mnoho špičkových jezdců, třeba i olympijský medailista Gregory Wathelet, se pravidelně věnuje drezuře.

    Vy sám jste začínal na hřbetě koně na voltižních madlech. Při pohledu zpět, co Vám voltiž dala?

    S voltiží jsem začínal jako dítě. Tenkrát nás běhalo kolem jednoho koně celé odpoledne 5, 10 dětí. Tenkrát, když jsem začínal, nebyli poníci, takže voltiž byl dobrý vstup do světa koní. Jako dítě jsem se seznámil s koňmi, naučil se základům péče a jak koně fungují, vybudoval si s nimi vztah.

    Mohla by tedy mít voltižní průprava své místo ve výcviku dětí?

    Dnes je voltiž na jiné úrovni. Nyní je voltiž i pro děti už více o cvičení v tělocvičně, základech gymnastiky a podobně. Kontaktu s koňmi je málo, nebuduje se tam tolik vztah jezdec-kůň. Za nás se dítě seznámilo s koňmi, budovalo si k nim vztah. Voltiž byla dobrá na cítění koně a rovnováhu. To by se možná dalo užít v začátcích jezdecké průpravy dětí. Jako vstup do jezdectví je voltiž dobrá.

    Pojďme zpátky do současnosti, sezóna již začíná. Jaké máte plány se svými svěřenci pro letošní sezónu?

    Nerad dělám velké plány, vše závisí na aktuálním zdraví koní a jezdců. Samozřejmě nějaké cíle a vize máme se všemi svěřenci, ať jsou to ME, finále Poháru národů mladých, mezinárodní závody, MČR, O2 aréna a další. Vše se odvíjí od aktuální formy, zdraví a pohody koní.

    FOTOGALERIE:

    Foto: archiv Davida Fialky

    360x360 AD
    Back to top