Konečně! Hříbě je na světě. Jedenáct měsíců čekání, sledování a nadějí je za vámi a vy se dojatě kocháte tím malým mokrým stvořením, které leží před vámi. Vaše klisna se mezitím zvědavě a fascinovaně seznamuje se svým novorozencem. I když samotný porod proběhl dobře, ještě je brzy předpokládat, že je vše v pořádku. Úspěšný porod je pouze částí celého složitého procesu. Následující hodiny jsou rozhodující pro budoucí fyzické i psychické zdraví klisny i jejího novorozeného hříběte. V článku najdete 10 situací, na které je potřeba se zaměřit.
1. Porod překročí hranici 20 nebo 45 minut
Od chvíle, kdy prasknou plodové obaly a porod začne, měli byste průběžně koukat na hodinky. Je statisticky doloženo, že pokud se hříbě nenarodí do 20 minut, může to znamenat problém. Často se jedná o špatnou polohu hříběte, které pak klisna nemůže vytlačit. Zkušení chovatelé si v některých situacích umí hříbě pootočit, ale jinak je nutné okamžitě volat veterináře. Každopádně by se hříbě mělo narodit nejpozději do 45 minut. Čím déle porod trvá, tím vyšší je riziko zdravotních komplikací hříběte, například infekcí nebo neurologických poruch způsobených nedostatkem kyslíku.
2. Placenta odchází pozdě, příliš brzy, nebo je neúplná
Klisna by měla vypudit placentu do tří hodin po porodu. Pokud placenta zůstává v děloze déle, může způsobit infekci dělohy a vstřebávání endotoxinů, což vede k sepsi a následně i k laminitidě. Tento velmi nebezpečný a život ohrožující stav lze často rychle vyřešit podáním oxytocinu, který vyvolá stahy dělohy a vypuzení placenty. Problémem ale může být i příliš brzký odchod placenty. Správné fyziologické pořadí je nejprve hříbě, potom placenta. Pokud placenta a hříbě vyjdou současně nebo placenta vyjde ještě před přetržením pupečníku, znamená to, že problém existoval už před narozením. Nejčastější příčinou je infekce placenty – placentitida. Hříbata narozená klisnám s placentitidou mohou být infikována už v děloze, často se u nich rozvine sepse a potřebují intenzivní léčbu. Klisny s placentitidou mohou mít také tzv. red bag delivery. Dochází při něm k předčasnému oddělení placenty od děložní stěny. Místo bělavých nebo nažloutlých plodových obalů je na vulvě vidět jasně červená sametová tkáň. V takové situaci je nutné vak okamžitě otevřít a hříbě vytáhnout, jinak hrozí udušení.
Po každém porodu by měl chovatel placentu rozložit a zkontrolovat, zda je kompletní a má typický tvar písmene Y. Neúplná placenta znamená, že její část zůstala v děloze, což představuje stejné riziko jako zadržená placenta. Je vhodné placentu uchovat, než přijede veterinář. Podle jejího stavu se může mnohé dozvědět.
3. Hříbě se nepostaví do jedné hodiny
Zpravidla se hříbata po narození staví na nohy velmi rychle, často během několika minut. Nejpozději by však měla stát do jedné hodiny. Je normální, že prvních pár pokusů je neúspěšných. Ale pokud vidíte, že se hříbě snaží a pořád to nejde, není to v pořádku. Pokud se hříbě během první hodiny ani nesnaží postavit, je pravděpodobně nemocné a potřebuje okamžitou veterinární pomoc. Když se u hříbat něco pokazí, obvykle se to zhoršuje velmi rychle – nečekejte, že se to spraví samo.
4. Mlezivo neprojde domácím Brix testem
Ještě před porodem by si majitelé měli pořídit refraktometr. Ty základní se cenově pohybují do 500 Kč. Je to jednoduchý přístroj, určený původně pro potravinářský průmysl, který pomocí Brix stupnice měří koncentraci rozpuštěných látek, nejčastěji cukru. Stačí odebrat malou kapku mleziva z vemene klisny a umístit ji na hranol refraktometru.
- nad 30 % = velmi kvalitní mlezivo
- 25 % – 30 % = dobrá kvalita mleziva
- pod 25 % = nedostatek látek
- pod 20 % = vážný problém
Díky refraktometru víte, že hříbě nedostane dostatek protilátek a je potřeba podat mu umělé nebo zmrazené mlezivo od jiné klisny, případně později nitrožilně plazmu.
5. Hříbě do dvou hodin nesaje
Příjem mleziva je naprosto zásadní. Hříbata, která nepřijmou dostatek kvalitního mleziva, nezískají potřebné protilátky. Mohou snadno onemocnět, rozvinout sepsi a bez rychlé veterinární pomoci během několika dní uhynout. Zdravá hříbata obvykle sají už během první hodiny života. Kritickým časem jsou 2 hodiny od porodu. Tady už je nutný zásah člověka a pro jistotu mít na telefonu veterináře. Jednou z možností je mlezivo oddojit a podat hříběti z láhve. Pokud vás čeká porod, mějte po ruce čistou kojeneckou láhev, nebo speciální láhev třeba pro telata, s velkým dudlíkem. Ale pozor, při krmení z láhve nikdy nenalévejte mléko do tlamy násilně. Hříbě musí samo sát a polykat.
6. Hříbě nevstává k sání nebo saje nesprávně
Po prvním nakojení si hříbě obvykle lehne k odpočinku. Zdravý a vitální novorozenec ale zpravidla po krátké době (cca 30–40 minut) opět vstává a jde se zase nakojit. Když se hříbátko vydá k vemeni, ale nedokáže správně uchopit struk a sát, poznáte to poměrně snadno – má mlékem silně potřísněnou hlavu nebo krk. Kontakt s vemenem spustí tok mléka, které pak stříká na hlavu hříběte místo do jeho tlamy. Není potřeba hned panikařit, některým hříbatům chvíli zabere, než na tu správnou techniku přijdou. Ale určitě ho sledujte. Protože pokud pít nezačne, potřebuje veterinární vyšetření. Někdy může být příčinou také nedostatečně dozrálý hormonální systém. Hříbě pak působí ospale, špatně se přizpůsobuje životu mimo dělohu a může zkoušet sát nohy klisny nebo dokonce stěny boxu. Chování při kojení je velmi dobrým ukazatelem zdravotního stavu hříběte.
7. Hříbě nevylučuje smolku
Trávicí soustava novorozeného hříběte musí vyloučit tmavý, dehtovitý obsah střev nahromaděný během březosti, kterému se říká smolka (odborně mekonium). Smolka většinou začne odcházet, když se hříbě rozpije. Pokud je smolka zadržená, hříbě opakovaně tlačí, zvedá ocas a zaujímá polohu jako při močení, ale bez výsledku. Když se vytlačení smolky nedaří, mohou se objevit příznaky koliky – neklid, opakované lehání a snaha ulevit břišní dutině od tlaku. V takovém případě může veterinář udělat hříběti klystýr, aby odchod smolky podpořil. Hříbě by mělo během prvních hodin kálet přibližně každých 30 minut, dokud není všechna smolka pryč a neobjeví se žlutavý mléčný trus. Pozor, průjem u hříběte mladšího tří až čtyř dnů není normální a může signalizovat sepsi.
První močení přichází později: hřebečci poprvé močí obvykle do 8–10 hodin, klisničky přibližně do 12–14 hodin. Pokud hříbě pravidelně saje, není důvod se znepokojovat zdánlivě prázdným vemenem klisny. Vemeno může působit prázdně i při dostatečné produkci mléka.
8. Klisna je apatická, má kolikové příznaky, působí nemocně nebo má krev v trusu či moči
Nejen hříbě je potřeba po porodu sledovat. Zdravá klisna by měla mít zájem o seno a věnovat velkou pozornost svému hříběti. Také by měla během pěti až šesti hodin po porodu normálně močit a kálet. Je normální, že v oblasti břicha je klisna trochu bolestivá. Tato bolest by ale měla postupně odeznívat, nikoliv se zhoršovat. Pokud klisna působí unaveně, apaticky a sklesle, nebo se potí, zbystřete. Změřte teplotu a tepovou frekvenci – Video jak postupvat najdete ZDE
Za alarmující se považuje rektální teplota nad 38,5 °C nebo klidová tepová frekvence vyšší než 50 tepů za minutu. V případě sepse může velmi rychle dojít ke schvácení kopyt, hlídejte proto pohmatem i jejich teplotu. V pořádku není ani časté lehání a vstávání nebo válení se. Sledujte i známky bolesti v obličeji (stažené okolí očí, zatnuté čelisti, sevřené pysky). Kritickým varovným signálem je také krev v moči nebo trusu. Tyto příznaky mohou ukazovat na závažné problémy, například:
- prolaps dělohy
- zadrženou placentu
- poškození střev
- rupturu dělohy
- prasknutí cévy s krvácením do dutiny břišní
Toto jsou skutečné akutní stavy, které vyžadují okamžitou veterinární péči. Pokud veterinář nemůže přijet ihned, měla by být klisna i s hříbětem bez odkladu převezena na kliniku.
9. Hodnoty IgG nebo bílých krvinek jsou mimo normu
Není to úplně běžnou praxí, ale novorozenému hříběti lze během prvních 6 až 8 hodin života odebrat krev a zkontrolovat koncentraci IgG (imunoglobulinu G). Když je hodnota IgG nižší než 8 g/l, došlo k nedostatečnému přenosu mateřských protilátek. Je třeba si uvědomit, že přibližně 85 % protilátek z mleziva se vstřebá během prvních osmi hodin života. Pokud je tedy vyšetření provedeno v tomto časovém okně, stále existuje možnost podat hříběti mlezivo (od matky nebo dárkyně) pomocí sondy a tím přenos protilátek zajistit. Po uplynutí 8 hodin je možno dodat protilátky infuzí plazmy, ale pokud se čeká déle než 24 hodin, střevo hříběte už tyto důležité protilátky nedokáže vstřebat. Dalším ukazatelem je počet bílých krvinek, jejichž velmi nízký nebo naopak vysoký počet svědčí o aktivaci imunitního systému.
10. Hříbě a klisna mají větší zájem o kohokoli jiného než o sebe navzájem
Vytvoření pevného vztahu mezi klisnou a jejím hříbětem je naprosto zásadní pro správný fyzický i psychický vývoj hříběte a zároveň pro pohodu obou zvířat. Pokud je to potřeba, samozřejmě by chovatel měl pomoci, ale v prvních hodinách po porodu by jeho kontakt s hříbětem měl být co nejmenší. Důležitá je pohoda klisny a klidné bezpečné prostředí, aby se mohla plně věnovat svému hříběti.
Může se stát, že klisna hříbě nepřijme, nebo během porodu nebo po něm uhyne. O způsobu, jak dát osiřelému či opuštěnému hříběti druhou šanci se dozvíte v rozhovoru s MVDr. Gabrielou Macečkovou ZDE.
Varovný signál? Nečekejte.
Pokud se vám cokoli nezdá, okamžitě kontaktujte veterináře. Protože i když klisna a hříbě působí po porodu zcela zdravě, v případě komplikací může být zhoršení jejich stavu opravdu velmi rychlé. Období po porodu není vhodnou dobou na přístup „počkejme a uvidíme“ nebo pro spoléhání na to, že si příroda poradí sama. Člověk se nemůže nikdy připravit na všechny scénáře, ale je dobré si toho předem co nejvíce nastudovat – může vám to dodat ve vypjaté situaci tolik potřebný klid a rozvahu.
Foto: Adobe Stock a archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.