FASCIE – JAK PODPOŘIT JEJICH FUNKCI

Když se kůň pohybuje dobře a pravidelně, fascie fungují skoro jako elastický gumový pás — ukládají energii a pomáhají efektivnímu pohybu. Kůň s funkčními fasciemi se pohybuje plynule a lehce. Jako na pružinách. Podívejme se společně na fascie a na to, jak podpořit jejich zdraví.

Zdravá vs. nefunkční fascie

Zdravá fascie je hydratovaná, pružná, kluzká. Právě proto umožňuje hladký pohyb vrstev tkání po sobě. Pružnost fascií umožňuje ukládání a uvolňování energie při pohybu. Proto dobře trénovaný kůň často působí dojmem lehkosti a „pružení“.

Největší problém nemají fascie s jedním náročným výkonem. Horší je dlouhodobé přetížení nebo naopak nedostatek práce. Typické rizikové faktory jsou málo pohybu, boxový režim, jednostranný trénink, stres, bolest, stará zranění, kompenzační pohyb, dlouhodobé kulhání a také špatně padnoucí sedlo. Fascie pak ztrácí pružnost a „lepí se“ k sobě, vznikají omezení v klouzavém pohybu tkání. Kůň může být tuhý, mít zkrácený krok, neochotný k ohnutí, citlivý na dotek, asymetrický.

Typické projevy fasciálního napětí:

• problém s prací na jednu ruku
• neochota podsadit se
• zkrácený krok
• zatuhlý hřbet
• uhýbání při sedlání
• problém s přilnutím
• nepravidelná ochota do práce
• změny chování pod sedlem

Fascie a moderní fyzioterapie

Dnes už většina dobrých terapeutů neřeší jen „jeden zablokovaný obratel“. Pracují právě s celými pohybovými řetězci a v souvislostech celého těla. Proto se fascie často řeší ve fasciálním uvolnění, Dornově metodě, osteodynamice, manuálních masážích nebo strečinkových technikách. Velkou roli má i aktivní pohyb. Fascie milují pravidelný, plynulý pohyb. Naopak dlouhý odpočinek je pro ně problém. Je potřeba si uvědomit, že ideální pro zdraví fascií je volný pohyb ve výběhu a práce v kroku. Naopak dlouhý pobyt v boxe je pro fascie nevhodný.

Uvolnění fascíí

Fasciání uvolnění u koní je specializovaná manuální terapie. Právě tato terapie je považována za „celotělovou“ terapii, nikoliv jen lokální práci se svalem. Terapeut používá pomalý, jemný a dlouhodobý tlak a čeká, až se tkáň začne postupně uvolňovat a hydratovat. Na rozdíl od klasické sportovní nebo terapeutické masáže nejde o rychlé hnětení svalů, ale o trpělivou práci s hlubšími vrstvami pojivové tkáně. Metoda zahrnuje několik typů technik tlaků a tahů.
Terapeut pracuje s tlakem trvajícím 90 až 120 sekund, protože fascie reaguje pomaleji než sval. Ošetření jedné oblasti pak může trvat i více než 5 minut. Důležité je sledování signálů koně, terapeut neustále sleduje známky uvolnění, jako je olizování, žvýkání, uvolnění čelistí, zívání, protahování krku nebo přivírání očí. Hlavním cílem terapie je obnovení elasticity fascie, zlepšení skluzu jednotlivých tkání a snížení tahu, který omezuje přirozený pohyb. Terapie může podpořit lepší rozsah pohybu, koordinaci, krevní oběh i regeneraci po zranění. U sportovních koní se často využívá jako prevence přetížení a součást rehabilitace po ortopedických problémech.

Jak snadno fasciím pomoci?

Nejlepší „lék“ na fascie bývá překvapivě jednoduchý: kvalitní pohyb, variabilní práce, dobrý management, možnost přirozeného pohybu ve výběhu, správně padnoucí sedlo a dostatek regenerace. Možná největší paradox moderního jezdectví je ten, že tělo koně potřebuje pestrost mnohem víc než dokonalou rutinu, kterou cvičíme na jízdárně. Koně a jejich fascie ocení především volný pohyb, vyjížďky do terénu, práci do kopce, přechody a změny směru. Při pohybu v terénu, změnách směru nebo chodu musí koně aktivně zapojit systém fascií. Podpořit zdraví fascií pomůže i pravidelná fyzioterapie a strečink. 

Mistři kompenzace

Koně jsou mistry v kompenzačním pohybu. Ano, koně museli miliony let „skrývat“ svoje bolístky kvůli hierarchii ve stádě i před predátory. Dnes už nemusí. Jenže většina koní stále bolest skrývá, případně hledá kompenzace, které handicap zakryjí. Typický příklad? Kůň má citlivou pravou přední nohu, třeba kvůli otlaku na kopytě. Začne ji šetřit. Přetíží levou stranu hrudníku. Změní pohyb lopatky a hřbet přestane správně pružit. Pánev se začne vychylovat, záď se přetíží, a nakonec se po týdnech nebo i měsících objeví problém s nacváláním na jednu ruku. Jenže skutečný začátek celého příběhu se odehrál dávno na opačné straně těla koně.

Do tohoto vstupuje moderní fyzioterapie, která stále častěji pracuje s myšlenkou, že problém není izolovaný. Že tělo funguje jako propojená síť tahů, napětí a kompenzací. Právě proto dnes kvalitní terapeuti sledují koně v pohybu jako celek – jak nese hlavu, jak pracuje hřbet, došlap i odraz, jakou má kůň reakci na dotek.

Sedlo: podceňovaný problém

Pokud existuje jedna věc, kterou fascie opravdu nemají rády, je to dlouhodobý tlak. Špatně padnoucí sedlo dokáže vytvořit chronické fasciální napětí během několika týdnů. A nemusí jít jen o extrémně nevhodné sedlo. Někdy stačí drobná asymetrie, příliš úzká komora, nerovnosti na polštáři – zkrátka i relativně malý, ale dlouhodobý tlak v jedné oblasti. Fascie reagují omezením pohybu. Kůň pak přestává používat hřbet správně, mění držení těla a tuhne.  Často se pak řeší důsledek místo příčiny.

Fascie a budoucnost

Fascie pravděpodobně mění pohled na pohyb koně. Už dnes je jasné, že pohyb není jen práce svalů zavěšených na kostře a tělo není soubor oddělených částí. Víme, že psychika ovlivňuje biomechaniku a kvalita pohybu je důležitější než množství práce. Dobře se pohybující kůň nevypadá silově. Vypadá, jako by jeho tělem plynula energie lehce a pružně!