FASCINUJÍCÍ FASCIE

Fascie jsou u koní obrovské téma moderní fyzioterapie a biomechaniky — a právem. Dlouho byly přehlíženy, dnes se ukazuje, že právě fascie často vysvětlují problémy, které nejsou vidět ani na rentgenu, ani na ultrazvuku.

Co jsou to fascie?

Fascie moc dobře znáte! Jsou to ty protivné vazivové blanky, které protkávají maso a zlobí, když si chcete ukrojit sousto. Fascie jsou síť vazivové tkáně, která obaluje svaly, šlachy, orgány, nervy, klouby, kosti i cévy. Nejsou jen „obalem“. Ve skutečnosti vytvářejí jeden nepřerušený, propojený celek od špiček uší až po kopyta. Fascie jsou úplně všude!

Fascie představují tenkou, ale mimořádně důležitou síť vazivové tkáně, která propojuje celé koňské tělo do jednoho funkčního celku. A právě fascie dnes mění způsob, jakým veterináři, fyzioterapeuti i trenéři přemýšlejí o pohybu koně. Protože čím víc se o fasciích dozvídáme, tím jasnější je jedna věc: tělo koně nikdy nefunguje po jednotlivých částech.

Dokonalý přenos

Když se pohne jedna část těla, fascie přenášejí napětí a informace dál. Proto může problém v zadní noze ovlivnit pohyb krku. A proto někdy kůň reaguje na bolest úplně jinde, než kde skutečně vznikla. Moderní biomechanika dnes často mluví o takzvaných fasciálních liniích nebo řetězcích. Jinými slovy: tělo není soubor izolovaných svalů nebo svalových skupin, ale v jeden celek propojená síť.

A právě to vysvětluje mnoho situací, které jezdci dobře znají: kůň nechce chodit na levou ruku, brání se v přechodech nebo se nedokáže uvolnit v zádech. Kůň po veterinární stránce „vypadá v pořádku“, ale pod sedlem to není dobré. Ještě před několika lety se podobné problémy často označovaly jednoduše jako neposlušnost, neochota nebo špatný trénink. Dnes už víme, že velmi často může být příčina právě ve fasciích.

Fascie: pružinový systém

Kůň je tak trochu biomechanický zázrak. Šestisetkilové zvíře dokáže cválat rychlostí přes šedesát kilometrů za hodinu, skákat překážky vyšší než ono samo, a přitom se pohybovat s neuvěřitelnou lehkostí.

Jenže jakkoli silné svaly samotné by na to nestačily. Fascie fungují jako pružinový systém, který ukládá a vrací energii. Podobně jako kvalitní sportovní obuv nebo tětiva luku připravená vystřelit šíp. Když zdravý kůň našlápne, část energie se uloží právě do fasciálních struktur a následně se využije pro další pohyb. Proto dobře trénovaný kůň nepůsobí silovým dojmem, ale spíš pruží.

Když fascie ztuhnou

Fascie potřebují pohyb. Ideálně pravidelný, variabilní a plynulý. Jenže moderní management koní často tento pohyb neposkytuje. Mnoho koní tráví většinu dne v boxu, pohybují se jen krátce pod jezdcem, a navíc stále stejným způsobem. A fascie na to reagují – začnou ztrácet pružnost a hydrataci. Jednotlivé vrstvy po sobě hůře kloužou. Vznikají omezení pohybu tkání. Laicky řečeno: tělo začne tuhnout.

Problémem je, že fasciální omezení se často neprojeví nikterak dramaticky. Nevznikne velké kulhání ani akutní bolest, která jasně upozorní jezdce. Místo toho přichází drobné signály: kratší krok, neochota ohnout se, problémy s nacváláním, citlivost při sedlání, zatuhlý hřbet, padání na předek, neochota k přechodům. Jsou to přesně ty momenty, kdy jezdec cítí, že „něco“ není dobře.

Fascie a emoce?

Jedna z nejzajímavějších věcí, kterou moderní výzkum fascií přinesl, je zjištění, že fascie nejsou jen pouhá mechanická tkáň. Jsou doslova prošpikované nervovými zakončeními. To znamená, že fungují i jako smyslový orgán propriocepce. Tedy schopnosti nervového systému vnímat polohu, pohyb a napětí svalů a kloubů bez nutnosti vizuální kontroly. Tento mechanismus, zajišťující rovnováhu, koordinaci a automatické pohyby využívá receptory ve svalech a šlachách k orientaci těla v prostoru. Kůň tedy fasciální napětí skutečně vnímá.

Mnoho terapeutů pozoruje souvislost mezi psychickým stresem a staženým tělem. Citlivý sportovní kůň po náročných závodech bývá doslova „zatuhlý“. Nervózní kůň často drží napětí v oblasti hřbetu a beder. Jiní koně drží napětí v oblasti krku. Tělo a psychika totiž nefungují odděleně, což my lidé dobře víme. A stejné je to i u koní.