Posiluje imunitu, čistí organismus, podporuje regeneraci a dodává energii. Alespoň tak zní většina reklam na zelený ječmen. Není proto divu, že si našel cestu i do výživy koní. Je ale opravdu výjimečným doplňkem krmné dávky, nebo jen těží z pověsti takzvané superpotraviny? Podívali jsme se na zelený ječmen očima vědy i výživářů a oddělili prokázaná fakta od marketingových slibů.
Co je vlastně zelený ječmen?
Zrno ječmene se používá jako tradiční jadrné krmivo pro koně, jedná se o obilky ječmene setého (Hordeum vulgare). Obilky jsou velmi tvrdé a obvykle se zkrmují mačkané, někdy i namočené. Dále se u koní můžete setkat s ječnou pící. Zelená ječná píce se koním zkrmuje nejlépe na počátku metání, tedy když se začínají objevovat první klasy. V této fázi rostlina dosahuje ideálního poměru mezi obsahem živin, stravitelností a množstvím vlákniny. A pak je tady ještě zelený ječmen. Zelený ječmen jsou mladé listy ječmene sklizené přibližně 10 až 20 dní po vyklíčení, tedy ještě před vytvořením klasu. Právě v této fázi rostlina obsahuje vysoké množství chlorofylu, vitaminů, minerálních látek a celé řady bioaktivních sloučenin. Po sklizni se listy šetrně usuší při nízké teplotě nebo lyofilizují a rozemelou na jemný prášek.
Ve výživě lidí se zelený ječmen objevil už před lety jako jedna z prvních „superpotravin“. Do světa koní se dostal až později, kdy začali výrobci krmiv hledat přírodní doplňky bohaté na antioxidanty. Dnes ho najdeme především ve formě prášku, granulí nebo jako součást některých doplňkových směsí určených pro sportovní či starší koně. Jen výjimečně se zkrmuje čerstvý v podobě „ječné trávy“, protože její produkce je buď značně sezónní, nebo technologicky náročná.
Co všechno zelený ječmen obsahuje?
Důvod, proč zelený ječmen přitahuje pozornost krmivářů, je v složení. Přehledové studie publikované například v časopisech Nutrients, Molecules nebo Journal of Functional Foods ukazují, že mladé listy obsahují nižší stovky různých bioaktivních látek.
Nejznámější je chlorofyl, zelené rostlinné barvivo, které bývá často spojováno s detoxikací organismu. Přestože má zajímavé biologické vlastnosti, přímé detoxikační účinky u koní zatím prokázány nebyly. Velkou pozornost si získaly také polyfenoly, především flavonoidy saponarin a lutonarin. Právě ty jsou považovány za jedny z hlavních antioxidantů mladého ječmene. Laboratorní studie ukazují, že dokážou neutralizovat volné radikály a ovlivňovat některé zánětlivé procesy na buněčné úrovni u člověka. To ale ještě automaticky neznamená, že budou stejně působit i v organismu koně.
Kromě toho zelený ječmen obsahuje vitamin C, vitamin E, beta-karoten, vitamin K, vitaminy skupiny B, draslík, hořčík, vápník, železo a menší množství stopových prvků. Je však třeba dodat, že jejich obsah se může výrazně lišit podle odrůdy, stáří rostliny, způsobu pěstování i technologie sušení a zpracování. Dva výrobky proto nemusí být z hlediska kvality vůbec srovnatelné.
Kůň není člověk
Co se stane se zeleným ječmenem, když ho kůň sežere? O tom se vlastně moc neví. Mnoho informací o zeleném ječmeni pochází z humánní medicíny nebo z laboratorních pokusů. Jenže trávicí soustava koně je úplně jiná než lidská.
Kůň je typickým zadostřevním fermentátorem. Zatímco člověk většinu živin vstřebává v tenkém střevě, u koně hraje zásadní roli slepé střevo a velký tračník, kde miliardy mikroorganismů rozkládají vlákninu i řadu dalších látek. Právě střevní mikrobiom může některé bioaktivní sloučeniny měnit, rozkládat nebo naopak vytvářet jejich nové metabolity.
Více jsme o trávícím traktu koní psali ZDE.
To je jeden z důvodů, proč nelze výsledky získané u lidí nebo laboratorních myší automaticky přenášet na koně. Látka, která vykazuje silný účinek v buněčné kultuře, se totiž může po průchodu trávicím traktem vstřebat jen v minimálním množství nebo se úplně přeměnit.
Navíc většina laboratorních studií používá koncentrované extrakty zeleného ječmene, zatímco kůň přijímá pouze malé množství prášku zamíchaného do krmné dávky. To je důležitý rozdíl, na který upozorňují i autoři přehledových studií.
Antioxidant, protizánětlivé účinky, detox a imunita
Při hledání odborných studií o zeleném ječmeni narazíme na jeden problém: výzkumů existuje poměrně hodně, ale jen málo z nich se týká přímo koní. Většina studií probíhá v laboratoři, na buněčných kulturách nebo na laboratorních zvířatech. Výsledky výzkumů jsou zajímavé, protože ukazují, jak by mohly některé látky ze zeleného ječmene působit, nelze je ale automaticky přenést na koně.
Zelený ječmen obsahuje řadu živin a biologicky aktivních látek. Mimo jiné i látky, které dokážou v laboratorních podmínkách zachycovat volné radikály a snižovat oxidační stres. To je zajímavé zejména u sportovních koní, protože intenzivní zátěž vede ke zvýšené tvorbě reaktivních forem kyslíku. Přesto zatím chybí kvalitní klinické studie, které by jednoznačně prokázaly, že běžné podávání zeleného ječmene zlepšuje regeneraci nebo sportovní výkonnost.
Podobná situace panuje u protizánětlivých účinků. Některé bioaktivní látky, především výše zmiňovaný saponarin a lutonarin, dokázaly v laboratorních pokusech ovlivnit tvorbu zánětů na buněčné úrovni. Ale výzkumy u koní chybí, a tak zatím není možné tvrdit, že zelený ječmen působí jako přírodní protizánětlivý prostředek u koní. Tvrzení o „detoxikaci“ a „posilování imunity“ u koní opět nejsou podpořeny dostatečnými výzkumy, které by tyto účinky přesvědčivě potvrdily.
Kdy může mít zelený ječmen smysl?
Přesto by bylo nespravedlivé označit zelený ječmen za zbytečný doplněk. Díky vysokému obsahu antioxidantů, vitaminů a dalších biologicky aktivních látek může představovat doplnění vyvážené krmné dávky. Rozhodně by ale neměl nahrazovat kvalitní seno, správně sestavenou krmnou dávku, vhodný stájový management ani veterinární péči. Zázraky neumí!
Přínos lze očekávat například u starších koní, koní během rekonvalescence nebo v obdobích, kdy je omezen přístup k čerstvé zelené píci. Naopak u zdravého koně s kvalitním senem, vhodným minerálním doplňkem a správně vyváženou krmnou dávkou nemusí být jeho efekt nijak výrazný.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.