Deset stupňů, déšť a vítr – člověk už hledá zimní bundu. Vedle něj stojí kůň bez deky a tváří se, že se nic neděje. O pár metrů dál může jiný kůň ve stejné teplotě potřebovat už teplou deku, protože je ostříhaný, hubenější nebo nemá vhodný přístřešek. A právě tady začíná největší zádrhel zimního dekování: neexistuje jedna teplota, při které se „nasazuje deka“. Jak tedy poznat, co potřebuje právě váš kůň? A proč může být příliš lehká deka někdy stejně nevhodná jako příliš teplá?
Nezačínejte teploměrem, ale koněm
Při výběru zimní deky je snadné začít na opačném konci: podívat se na předpověď, zjistit nulu a řešit 200, 300 nebo 400 gramů. Jenže samotné číslo na teploměru je jen jedna část rovnice.
Zdravý, dobře živený, neostříhaný kůň s hustou zimní srstí, přístupem k senu a možností schovat se před větrem může zvládat chlad velmi dobře. Naopak kůň hubenější, starší nebo nemocný bude nejspíš potřebovat pomoc v podobě deky. Samozřejmostí je deka u koní ostříhaných. Důležitá je také aklimatizace: jinak bude reagovat kůň zvyklý na celodenní pobyt venku a jinak jedinec, který se právě přestěhoval z teplejšího klimatu. V doporučeních renomovaných organizací British Horse Society nebo World Horse Welfare se proto opakují stejné proměnné: stav koně, srst, střih, krmná dávka, možnost pohybu, přístřeší a především aktuální počasí.
Zima není o mrazu
Pro koňskou termoregulaci může být větším problémem studený déšť a silný vítr než suchý mráz. Zimní srst má skvělé termoizolační vlastnosti, mezi chlupy se totiž drží výtečně izolující vrstva vzduchu. Když srst ale promokne a slehne, její izolační schopnost se snižuje. Proto může být pro některého koně lepším řešením kvalitní nepromokavá výběhová deka s minimální výplní za větru a deště než velmi teplá deka v suchém mrazivém počasí. Zároveň platí, že i lehká deka srst přitlačí a ubere jí část přirozeného „nadýchaného“ efektu a tím i schopnost udržovat teplo. Není tedy automaticky pravda, že když je kůň neostříhaný, jakákoli deka mu jen pomůže.
Co tedy gramáž?
Teprve teď se dostáváme k číslům na štítku. Obvykle jsou tam dvě. Gramáž označuje množství izolační výplně a obecně platí, že čím vyšší výplň, tím větší tepelný komfort deka nabízí. Naopak číslo v denierech, například 1200D, udává pevnost vnější tkaniny, nikoli její hřejivost.
Praktické bývá mít možnost vrstvit: nepromokavou vrchní deku a podle potřeby poddeku. Pokud víte, že přes den nemůžete deku zkontrolovat nebo vyměnit, není dobrý nápad vybírat ji jen podle nejchladnějšího okamžiku dne. Kůň, který ráno potřebuje ochranu proti dešti, zvládne odpoledne bez ní. Srst zpoceného koně pod nepromokavou dekou nemá svoje přirozené izolační schopnosti.
Nejteplejší deka může být špatnou volbou
Přehřátí nebývá na první pohled tak nápadné jako třes zimou. Kůň může být pod dekou teplý, vlhký nebo se potit, a přitom na první pohled působit úplně normálně. Výzkum zaměřený na krátkodobé přehnané dekování ostříhaných koní ukázal, že pod dekou může narůstat vlhkost dříve, než je pot patrný dotykem nebo než se změní chování koně. Rychlé sáhnutí pod deku je tedy užitečné, ale samo o sobě nemusí odhalit všechno.
Ruku je proto dobré použít jako jednu z pomůcek, ne jako jediný „měřák“. Za kohoutkem nebo na pleci bychom měli najít příjemně teplou, suchou kůži. Je-li kůň zjevně vlhký, zpocený nebo naopak opakovaně stojí nahrbený, třese se, schovává se před počasím či hubne, je čas přehodnotit celý režim – nejen gramáž deky.
Deka musí dobře padnout
A pak je tu část, na kterou se při nákupu často zapomíná, a to je střih deky. Střih je na rozdíl od gramáže nebo barvy neměřitelný. Špatně padnoucí deka může odírat plece, kohoutek nebo hrudník, omezovat pohyb a při posouvání vytvářet tlak. Číslo 145 cm navíc není „velikost koně“ – je to údaj, podle kterého se výrobek označuje, a různé střihy mohou stejnému koni sednout úplně jinak. Při zkoušení proto nesledujte jen délku, ale hlavně volnost v plecích a krku, polohu u kohoutku, krytí těla a to, zda se deka neposouvá při chůzi. Velikostní tabulku vždy porovnávejte s konkrétním výrobcem.
Více jsme o velikostech dek psali v článku ZDE.
A ještě jedna drobnost, která rozhoduje o tom, zda bude zimní deka opravdu fungovat: kůň i deka by měli být před zadekováním suší. Mokrou deku je potřeba vyměnit za suchou a zkontrolovat, že zůstává funkční a pro koně bezpečná. Každodenní sundání deky je příležitostí podívat se na koně, případné oděrky, stav srsti i samotné deky. Dobrá deka doplní vlastní termoregulaci koně právě tolik, kolik potřebuje – a nic víc. Než sáhnete po další vrstvě, podívejte se na svého koně: jakou má srst, kondici, práci a podmínky, v nichž žije. Teprve potom řešte předpověď a gramáž.
ZDE se můžete se podívat i na video, které pomůže s výběrem stájové a výběhové deky.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.