PODZIMNÍ SCHVÁCENÍ: ANI PODZIMNÍ PASTVA NENÍ BEZ RIZIKA

Podzim svádí k pocitu, že nejhorší období pro schvácení už je pryč. Noci jsou studené a tráva přece neroste tak bujně jako na jaře. Jenže právě kombinace počasí, změn v porostu a metabolismu koně může být pro citlivé koně nebezpečná. Riziko navíc nemusí být na první pohled patrné, kůň nemusí být výrazně obézní. Popravdě, nikdo nechce, aby kůň „šel“ do zimy vyhublý, takže dobrá krmná kondice je vlastně vítána…

Rizika podzimní pastvy

Podzimní schvácení není jen „jarní schvácení o pár měsíců později“, ale problém s vlastními spouštěči. U endokrinopatické (tedy schvácení způsobené hormonální či metabolickou poruchou) laminitidy hraje klíčovou roli porucha regulace inzulinu a nepřiměřená inzulinová odpověď po sacharidově bohatém krmivu. Pastvina se přitom během roku mění nejen množstvím trávy, ale také obsahem nestrukturálních sacharidů (NSC). Podzim přináší noční ochlazení a to má za následek hromadění cukrů v porostu, takže podzimní tráva může mít právě nestrukturálních sacharidů opravdu hodně. Přidejte k tomu sezónní změnu metabolismu a často i úbytek pohybu, a může být zaděláno na problém. Proto by říjen a listopad neměly být pro majitele rizikových koní měsíci, kdy se kontrola pastvy automaticky uvolní.

Co je to laminitida a jak vzniká?

Laminitida patří k nejbolestivějším onemocněním kopyt a v těžkých případech může být život ohrožující. Jedná se o poškození citlivých závěsných lamel v kopytě, které spojují kopytní pouzdro s kopytní kostí. Při jejich narušení vlivem patologických metabolických procesů se toto spojení oslabuje a v těžkých případech může kopytní kost uvnitř kopyta rotovat nebo klesat. U s pastvou spojené endokrinopatické laminitidy je zásadní nadměrná inzulinová odpověď, tedy hyperinzulinémie. Rizikový kůň po větším příjmu lehce dostupných sacharidů může reagovat výrazným vzestupem inzulinu, který souvisí s poškozením lamel. Laminitida však vzniká i z jiných příčin, například při endotoxémii nebo při dlouhodobém přetěžování jedné končetiny.

Kteří koně jsou nejohroženější?

• Kůň s inzulinovou dysregulací
  U těchto koní může sacharidově bohaté krmivo vyvolat nepřiměřenou inzulinovou odpověď. Hyperinzulinémie je dnes považována za hlavní mechanismus endokrinopatické laminitidy.
• Kůň s nadváhou
  Obezita a ukládání tuku, například výrazný tukový hřeben na krku či ztučnění nad kořenem ocasu, často provázejí metabolické problémy. Rizikový ale nemusí být jen viditelně tlustý kůň – rozhodující je jeho metabolická odpověď.
• Kůň, který již schvácení prodělal
  Předchozí schvácení je významným varovným signálem. Predispozice k opakování může přetrvávat i poté, co akutní stav dávno ustoupil. Veterináři mnohdy upozorňují, že následná, opakovaná „přichvácení“ jsou stejně riziková jako velké schvácení a je potřeba jim věnovat dostatek pozornosti.
• Starší kůň, zejména trpí-li PPID (Cushingův syndrom)
  PPID se častěji objevuje u starších koní a může se kombinovat s inzulinovou dysregulací. Samotné PPID není jediným vysvětlením laminitidy; důležitá je především případná porucha metabolismu inzulinu.
• Poníci a koně, kteří snadno tloustnou
  Některá plemena poníků a koní mají k metabolickým problémům vyšší predispozici. Množství sacharidů, které zvládne zdravý teplokrevný sportovní kůň, může být pro haflinga nebo shetlanda příliš velké.
• Kůň, kterému náhle na podzim ubude pohyb
  Ano, i když si to často neuvědomujeme, pohyb je s metabolismem cukrů úzce spjat. S koncem sezony často klesne pracovní zátěž, zatímco příjem energie zůstává. Málo práce znamená, že se přijaté cukry nespálí. To za prvé zvyšuje hladiny cukrů v krvi, za druhé podporuje ukládání tuku. Méně pohybu může zhoršit metabolickou situaci.

Jak podzimnímu schvácení předcházet

Základem je pravidelně kontrolovat kondici koně a nevycházet jen z toho, jak vypadá na první pohled. U koní s nadváhou, Cushingovým syndromem, prodělanou laminitidou nebo podezřením na metabolický problém má smysl veterinární vyšetření a posouzení inzulinové dysregulace, případně PPID. Rizikovým koním je vhodné omezit přístup k bohaté podzimní pastvě a podle situace využít „hnědý“ výběh, náhubek nebo časově omezenou pastvu. U rizikových koní by krmná dávka měla stát na vhodném objemném krmivu s kontrolovaným obsahem NSC. Při omezení pastvy je nutné pokrýt také potřebu vitaminů, minerálů a dalších živin z krmných doplňků. Pravidelná práce podporuje inzulinovou citlivost a pomáhá přirozeně regulovat hladinu cukrů v krvi. Každý den sledujte postoj, pohyb v kroku, ochotu otočit se a změny teploty kopyt či digitálního pulzu, protože první příznaky mohou být nenápadné. Při podezření na akutní laminitidu koně nezatěžujte, zajistěte mu hluboké měkké podestýlání a co nejdříve kontaktujte veterináře.