V posledních letech se ve světě stále častěji objevují fotografie sportovních koní stojících na vibračních plošinách. Zatímco v humánní medicíně se celotělová vibrační terapie (Whole Body Vibration – WBV) využívá už řadu let například při rehabilitaci pacientů s osteoporózou, neurologickými onemocněními nebo po ortopedických operacích, u koní jde stále o poměrně novou metodu. Přesto si pomalu nachází místo především ve sportovní medicíně a fyzioterapii. Co o ní ale skutečně říká věda?
Jak vibrační terapie funguje?
Princip je poměrně jednoduchý. Kůň stojí klidně na speciální vibrační plošině, která vytváří mechanické vibrace o přesně nastavené frekvenci a amplitudě. Tyto vibrace se přenášejí přes končetiny do svalů, šlach i kostry a vyvolávají mimovolní reflexní svalové kontrakce. Organismus tak reaguje podobně jako kdyby se snažil udržet rovnováhu na nestabilním podkladu.
U lidí je tento mechanismus poměrně dobře popsaný. Vibrační terapie může podporovat aktivaci hlubokého stabilizačního systému, zlepšovat koordinaci, rovnováhu a u některých pacientů také pozitivně ovlivnit hustotu kostní tkáně. Právě tyto zkušenosti vedly veterinární lékaře k otázce, zda by podobný efekt nemohl pomoci také koním.
Kde se metoda využívá?
Ve světě se vibrační plošiny používají především jako doplněk rehabilitačních programů. Nejčastěji u sportovních koní po ortopedických zákrocích, při rekonvalescenci po poranění šlach a vazů nebo jako součást fyzioterapie při chronických problémech pohybového aparátu. Setkat se s touto terapií lze i jako doplněk pro koně s oslabeným svalstvem nebo jako podpůrná terapie u starších koní.
V zahraničí se vibrační plošiny nejčastěji využívají ve Spojených státech, Kanadě nebo Austrálii, kde jsou součástí některých rehabilitačních center pro sportovní koně a veterinárních pracovišť. V Evropě zůstává jejich využití podstatně skromnější, častěji se s nimi lze setkat především v Německu, Nizozemsku nebo Velké Británii. Běžnou součástí veterinární péče však nejsou.
Co říkají vědecké studie?
Navzdory poměrně atraktivnímu marketingu výrobců není účinnost vibračních plošin u koní zatím jednoznačně prokázána. Publikovaných studií existuje stále jen omezené množství a většina pracovala s malým počtem zvířat. Jedna z nejcitovanějších studií publikovaná v Journal of Equine Veterinary Science v roce 2017 sledovala aktivitu svalů, změny tělesné teploty i efekt zahřátí organismu. Výsledky překvapily – desetiminutové stání na vibrační plošině nevedlo ke zvýšení svalové aktivity ani k lepšímu zahřátí ve srovnání s běžným stáním. Autoři navíc zjistili, že některé přístroje ve skutečnosti pracují s jinými frekvencemi, než uvádí výrobce.
Podobně dopadla studie z roku 2018. U sledovaných koní nebylo prokázáno zlepšení kulhání ani rozsahu pohybu kloubů. Veterináři si však všimli jedné zajímavosti – většina koní během procedury působila velmi uvolněně, snížilo se napětí svalů a zvířata vykazovala známky relaxace. Autoři proto doporučili vnímat vibrační terapii spíše jako podpůrnou, relaxační, metodu než jako léčbu samotnou.
Ani novější práce nepřinesly průlom. Studie z roku 2025 neprokázaly rychlejší regeneraci po intenzivní zátěži ani lepší obnovu srdeční činnosti po jednorázové aplikaci vibrační terapie. Výzkum publikovaný v roce 2026 navíc zjistil, že u koní s bolestí hřbetu nepřinesla jedna třicetiminutová procedura okamžitou úlevu, ba dokonce po 24 hodinách byla naopak zaznamenána vyšší citlivost na tlak v oblasti hřbetu.
Pro koho může být vhodná?
Přesto veterinární specialisté na rehabilitaci koní vibrační terapii zcela nezatracují. Pokud je součástí komplexního rehabilitačního plánu, může pomoci zejména u koní se sníženou svalovou aktivitou, po delším klidovém režimu nebo během postupného návratu do práce. Smysl může mít také u starších koní, u kterých je cílem udržení svalové kondice a stability. Důležité ale je, že vibrační plošina nenahrazuje pohyb, cílenou rehabilitaci ani správně vedený trénink. Funguje pouze jako doplněk.
Jak procedura probíhá?
Samotná terapie je pro většinu koní velmi klidná. Zvíře je přivedeno na plošinu, kde několik minut pouze stojí. Délka procedury bývá nejčastěji mezi 10 a 20 minutami, přičemž intenzita vibrací se nastavuje podle zdravotního stavu a cíle terapie. Ve většině případů je vibrační plošina pouze jednou částí rehabilitačního programu, který zahrnuje také speciální trénink, práci ze země, strečink nebo manuální fyzioterapii.
Zajímavá technologie, ale zatím bez definitivního verdiktu
Vibrační plošiny představují zajímavý směr moderní veterinární rehabilitace. Z biologického hlediska dávají jejich principy smysl a zkušenosti z humánní medicíny ukazují, že mechanické vibrace mohou organismus ovlivňovat. U koní však zatím chybí dostatek kvalitních klinických studií, které by jednoznačně prokázaly jejich přínos pro výkonnost, léčbu nebo prevenci zranění.
Současný vědecký pohled je proto střízlivý. Vibrační terapie může být užitečným doplňkem rehabilitace u pečlivě vybraných pacientů, rozhodně ji ale nelze považovat za zázračnou metodu. Právě další výzkum ukáže, zda se z dnešní zajímavosti stane běžná součást rehabilitace sportovních koní.
Foto: Vitafloor.com