Máte někdy pocit, že když je vám zima, musí být i vašemu koni, a rychle saháte po dece, aniž byste se zamysleli, jestli ji opravdu potřebuje?
Kdy je deka pomoc a kdy zbytečný přepych
Podzimní chlad, vítr a déšť. My lidé hned saháme po bundách a čepicích, ale naši koně? Ti mají vlastní výbavu, která by leckdy vydržela i arktické podmínky. Přesto se deky v koňském světě staly skoro samozřejmostí. Často je však používáme víc podle toho, jak se cítíme my lidé, než podle toho, co skutečně potřebuje kůň.
Zdaleka ne každý kůň si vystačí jen se svou srstí. Jsou plemena, která mají chlupy jemné a krátké, a přirozená ochrana jim nestačí – typicky to jsou angličtí plnokrevníci, arabští koně a vlastně všechna ušlechtilá (a možná přešlechtěná) plemena. Deku potřebuje i kůň, který je vyhublý a nemá dostatek tukové vrstvy, aby udržel teplo. Podobně na tom jsou staří nebo nemocní koně, u nichž je termoregulace oslabená a chlad je pro ně větší zátěží než pro mladé a zdravé jedince. Navíc u nás zažitý stájový management, kdy koně tráví část dne ve stáji a část ve výběhu, nahrává používání dek. Nutností jsou deky i pro koně oholené nebo ostříhané, zvláště některé velkoplošné střihy vyžadují důsledné dekování. Takže deky jsou pro mnoho koní skutečnou nutností.
Druhy dek a jejich využití
Deka není jen jedna. Podle účelu se liší materiálem, gramáží i tvarem. Výběhová deka je nepromokavá a chrání proti dešti a větru. Stájová je lehčí a používá se uvnitř, kde hrozí spíš chlad než vlhkost. Bederní nebo pracovní deka kryje záď před prací a po práci a udržuje svaly v teple. Po práci se zase hodí odpocovací, nejčastěji fleecová deka, která pomáhá odvést pot a brání prochladnutí. Existují i deky plátěné a bavlněné či deky chránící proti letnímu hmyzu nebo určené pro koně s kožními potížemi. Vice se o typech dek, jejich rozdílech dozvíte v článku Rozumíte dece svého koně ZDE.
Na gramáži deky záleží
Výplň – gramáž určuje, jak moc deka skutečně hřeje.
- Lehká deka (0–100 g) je vhodná na přechodná období nebo do chladnějších, ale ne mrazivých dnů, kdy jde spíš o ochranu před deštěm a větrem než o teplo.
- Středně silná deka (150–250 g) udržuje koně v pohodě v chladném počasí kolem nuly nebo lehce pod ní, pokud má sám jen málo srsti.
- Těžká deka (300 g a více) je určena na mrazy, kdy teploty padají hluboko pod bod mrazu a kůň by bez přikrývky začal ztrácet váhu a energii.
Je ale potřeba brát tyto hodnoty jen jako vodítko. Každý kůň je jiný – záleží na plemeni, věku, kondici i na tom, jak je zvyklý být venku. Stejná deka, která jednomu koni pomůže, může být pro druhého zbytečně těžká nebo naopak nedostatečná. Proto je vždy nejlepší sledovat především samotného koně a podle jeho reakce upravit volbu deky.
Dalším důležitým údajem je denier. Denier (D) je údaj o hustotě a pevnosti tkaniny, ze které je deka vyrobená. Zjednodušeně řečeno – čím vyšší číslo, tím je materiál odolnější proti protržení a oděru. Lehká stájová deka může mít například 600 denierů, což stačí v klidném prostředí, zatímco venkovní deky pro koně, kteří se rádi povalují a okusují, mívají i 1200D. Taková tkanina už je velmi pevná a zvládne běžné zacházení i hrubší hry na pastvině. Kromě denieru určuje pevnost materiálu ale také jeho typ a velmi zásadní je i způsob tkaní. Některé deky mají v materiálu viditelné čtverečky, což je způsob zpevnění materiálu, a říká se mu „ripstop“. Pokud je materiál zpevněný tímto stylem, může mít nižší číslo denier, ale být pevnější, než materiál s vyšším denierem, který ale není „ripstop“. Z používaných materiálů jsou nejběžnější polyester, o něco pevnější je pak polypropylen, a ty nejpevnější deky od renomovaných výrobců jsou z ballistic nylonu, respektive ripstop ballistic nylonu.
Jak poznám, že je koni v dece akorát
Nejspolehlivější je sáhnout rukou pod deku, nejlépe na plece nebo za kohoutek. Pokud je kůže příjemně teplá a suchá, je všechno v pořádku. Když je studená, může mu být zima, a naopak pokud je vlhká a zpocená, je deka příliš silná a koni je horko. Dobré je také sledovat chování – kůň, kterému je zima, se může třást, stát napjatý a nahrbený, nebo se držet stranou od ostatních. Přehřátý kůň bývá neklidný, odhrnuje si deku, častěji se válí nebo se snaží schladit ležením na zemi nebo třeba tím, že si stoupá do větru. Denní kontrola pod dekou je proto tou nejlepší pomůckou, jak mít jistotu, že jste zvolili správnou gramáž.
Když se to s dekou přežene
Dekování může být užitečné, ale nemělo se přehánět. Je jasné, že když koně zadekujeme, deka přimáčkne srst ke kůži a tím se omezí přirozené izolační schopnosti srsti. V tu chvíli deka z velké části přebírá odpovědnost za izolaci. Pokud dáme koni příliš teplou deku, začne se pod ní potit. Vlhké a teplé prostředí je ideální pro růst bakterií, plísní a jiných nechtěných organismů. Vlhkost a pot dráždí kůži a často vedou ke zvýšenému drbání. A v neposlední řadě, vlhkost může vést k prochladnutí – je to jako mokré tričko, ve kterém zůstanete po tréninku. Další kapitolou je vydírání srsti u špatně padnoucí deky.
Další potenciální problém nastává, když kůň tráví zimu zadekovaný a nepodaří se mu vlivem chladu a omezených zdrojů potravy zhubnout pár kilogramů, jak je pro něj přirozené. Přibývající tuk je rizikový, protože zvyšuje pravděpodobnost laminitidy s jarní pastvou.
Nadbytečné dekování má ještě jednu skrytou nevýhodu. Srst pod dekou má méně přístupu k přímému slunečnímu světlu. To může omezit tvorbu vitamínu D, který je důležitý pro pevné kosti. Stačí však, když kůň stráví aspoň hodinu denně bez deky na slunci – tím se riziko vyrovná.
Na co si dát pozor
Deka by měla vždy správně sedět. Pokud je příliš úzká, může dřít plece, ramena a kohoutek. Pokud je volná, hrozí, že se shrne a vytvoří sklady, které koně odřou. Proto se zaměřte na výběr deky, dejte tomu čas a úsilí.
Je proto nutné denně kontrolovat, jestli deka sedí, je v dobrém stavu a jestli pod ní není vlhko, oděrky nebo otlaky. Poškození kůže se následně pod dekou velmi špatně hojí, je proto lepší těmto problémům předcházet.
Nedá se jednoduše říct, že je dekování vždy dobré, nebo vždy špatné. Je to nástroj, který je potřeba používat uvážlivě a s ohledem na konkrétního koně. Vždycky bychom měli přemýšlet, jestli to děláme pro jeho pohodlí, nebo jen proto, že je zima nám.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r.o.
