KONĚ PŘEVALSKÉHO JSOU ZPĚT V TROJSKÉ ZOO

V sobotu 23. března 2024 byla otevřena expozice mongolské fauny s názvem Gobi. V ní nalezli domov především pro zoologickou zahradu v Praze ikoničtí koně Převalského.Ti se do trojského areálu navrátili po třech letech. Expozice představuje i další obyvatele gobijské pouště – impozantní manuly, kteří si vysloužili přezdívku „nejmrzutější kočky světa“, ježka ušatého, celou řadu drobných plazů, štíry a rovněž bájného olgoje chorchoje.

Pražská Zoo chová koně Převalského přes 90 let a zároveň vede celosvětovou plemennou knihu. Od 90. let minulého století hraje klíčovou roli v jeho návratu do mongolských stepí.

Expozice Gobi a koně Převalského

Nová expozice Gobi a pavilon Planoucí útesy se nachází v horní části areálu a svůj předobraz našly přímo v Mongolsku. Barbora Dobiášová, kurátorka chovu kopytníků, představuje expozici: „Expozice se snaží představit koně Převalského návštěvníkům v širším kontextu biotopu středoasijské suché stepi, tedy v jeho přirozených podmínkách. V tomto duchu je laděna i vegetace rámující expozici, a především doplňkové expozice pouštních koček manulů a drobných savců a plazů Mongolska.

Druhým předpokladem pro úspěšný projekt nové expozice je nabídnout koním kvalitnější a větší životní prostor a zároveň zajistit, aby mohl návštěvník zvířata dobře pozorovat. Pro tento účel došlo v nové expozici ke spojení tří původních výběhů ve dva nové – jeden hlavní pro pobyt chovného stáda a druhý vedlejší, částečně odstíněný, pro zajištění většího soukromí pro nově příchozí koně či pro pobyt hřebce odděleného ze stáda z důvodu managementu chovu. Pro návštěvníky byly zbudovány tři vyhlídky, nabízející různou perspektivu pohledu na kaskádovitý výběh. Stupňovitý svah výběhu člení hrubý povrch pomocí skalních výchozů a dominantnějších balvanů, imitujících terén zvlněné stepi džungarské Gobi, přecházející v okolní pohoří. Hrubý povrch s plochami pro obrus je obdobný tomu, čemu jsou divocí koně přizpůsobeni ze svého původního areálu. Jejich kopyta rovnoměrný obrus potřebují, aby nezačala přerůstat do nevhodné délky či se rozšiřovat, k čemuž dochází na měkkém nestabilním podkladu.“

Moderní chovatelské zázemí

Třetím logickým aspektem pak bezpochyby je, aby nové prostory nabídly kvalitní a moderní chovatelské zázemí, které umožní bezpečnou práci se zvířaty při všedních i mimořádných situacích. Takovými mohou být například oddělování koní pro transport a jejich nakládání do přepravních boxů, trénink a v neposlední řadě veterinární zákroky. Pro tento účel nabízí chovatelské zázemí pět vzájemně propojitelných boxů s pevným hrazením a možností dálkového sledování pomocí kamer, čtyři venkovní dvorky pro oddělování, samostatný trénink a krátkodobý pobyt koní. V návaznosti na dva výběhy jsou také prostory navazujících dvorků a boxů plně oddělitelné a umožňují v případě potřeby fungování dvou skupin koní bez vzájemného kontaktu. Součástí zázemí je také speciální koridor s nášlapnou váhou pro pravidelné vážení zvířat. Jeho součástí je i posuvná stěna k vytvoření koridoru pro snazší nakládání koní do transportních boxů.

Tři hlavní aspekty doplňují a do kontextu zasazují architektonické ztvárnění budovy vycházející z mongolských dřevěných staveb a typického oplocení spolu s tradiční mongolskou jurtou, která je i dnes v zemi s nomádskou tradicí neodmyslitelnou součástí kultury a celoročním obydlím kočujících pasteveckých rodin.

Planoucí útesy

Přímo v pavilonu Planoucí útesy jsou shromážděny historické materiály pojící se k chovu koní. Návštěvník může porovnat na prostorových modelech, jak se první koně dostávali do Zoo a jak dnes probíhají letecké transporty do oblastí v Mongolsku. Rozlehlá poušť Gobi je významným nalezištěm druhohorních fosilií i prostorem kde po tisíciletí žijí lidé tradičním kočovným způsobem. Na replikách fosilií umístěných před vstupem do pavilonu spolupracovala Zoo s Národním muzeem v Praze. Ve stejném místě je i Ovo, tradiční mongolský rituální objekt, který dokáže plnit přání. V blízkosti výběhu se nachází také kopie balvanu s petroglyfy nalezeného ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem na hranici Mongolska a Číny, mongolská jurta představující expozici koní Převalského v Praze 5 na Dívčích hradech i oblíbenou sochu koně Převalského.

Koně v nové expozici Gobi

Z Dolního Dobřejova byli do zoo přesunuti celkem tři koně. Devítiletý hřebec Granola je původem je z belgického Han sur Lesse, poté působil několik let v Dolním Dobřejově. Je otcem posledního hříběte narozeného v chovu Zoo Praha, bezmála roční Barunky. Sedmiletá klisna Victorie II se narodila v Dolním Dobřejově jako 235. přírůstek pražského chovu. Již měla jedno hříbě v předchozích letech. Klisně Konni  je deset let a pochází z Tierparku Berlín. Od roku 2016 byla v Dolním Dobřejově, u nás se zatím nemnožila a nyní má první šanci zapojit se do chovu. Z Dívčích hradů byla přesunuta pětiletá klisna Xicara, narozená jako 238. přírůstek pražského chovu přímo v Zoo Praha. Dosud neměla hříbě. Jedná se o geneticky velmi cennou klisnu, a proto byla přesunuta do zoo k chovu.