McClellan je americké vojenské sedlo, které se stalo symbolem americké kavalerie druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Díky jednoduché konstrukci, nízké hmotnosti a schopnosti nést velké množství výstroje vydrželo ve službě déle než většina ostatních vojenských sedel na světě. Stalo se doslova legendou!
Zrození legendy
Příběh sedla začíná roku 1855, kdy byl kapitán US Army George B. McClellan vyslán do Evropy studovat moderní vojenské vybavení a organizaci kavalerie. Během cesty navštívil mimo jiné oblasti zasažené krymskou válkou a zkoumal výstroj evropských jezdců. Po návratu do USA navrhl nové sedlo, které podle něj vycházelo z maďarských vojenských sedel používaných v pruské armádě. Historici se však dnes domnívají, že ještě větší inspirací byla španělská a mexická sedla používaná na americkém jihozápadě. Armáda nový model schválila v roce 1859 jako standardní sedlo americké kavalerie. Ve službě pak zůstalo nepřetržitě až do konce éry jízdní kavalerie během druhé světové války.
V jednoduchosti je účelnost
Na první pohled McClellan snadno poznáte podle otevřeného středu kostry, který vytváří charakteristický „most“ mezi přední a zadní rozsochou. Kostra byla vyrobena ze dřeva a potažena surovou kůží, což jí dodávalo pevnost při nízké hmotnosti. Na rozdíl od mnoha jiných sedel nemá mohutné polštáře ani široké bočnice, takže pod ním může lépe proudit vzduch a hřbet koně se méně přehřívá. Sedlo doplňovaly kožené suknice, dřevěné třmeny chráněné koženými návleky a systém kovových kroužků pro upevnění výstroje. Vyrábělo se v několika velikostech, nejčastěji s posedlím od 11 do 12,5 palce, přičemž velikost byla často vyznačena mosazným štítkem na přední rozsoše.
McClellan nebylo jen sedlo, ale součást celého přepravního systému. Na množství kroužků a řemenů bylo možné upevnit brašny, přikrývky, pláště, krmný pytel pro koně i osobní vybavení vojáka. Součástí výstroje bývala také ohlávka, kolík s uvazovacím provazem a potřeby pro čištění koně. Na sedle se často převážela zbraň ve speciálním koženém pouzdře.
Pomocník ve válce…
Sedlo McClellan bylo navrženo pro potřeby vojáka, který mohl strávit v sedle celé dny. Jeho hlavním úkolem nebylo nabídnout maximální pohodlí, ale spojit nízkou hmotnost, odolnost a schopnost převážet výstroj. Během americké občanské války na něm jezdily desetitisíce jezdců Unie. Později ho převzala i vojska Konfederace, protože se ukázalo jako praktičtější než některé její vlastní modely. Sedlo bylo dostatečně lehké, aby nezatěžovalo koně při dlouhých pochodech. Otevřená konstrukce navíc pomáhala odvádět teplo a snižovala riziko otlaků. McClellan se používalo nejen u kavalerie, ale také u jízdního dělostřelectva. Sedlo přečkalo americko-indiánské války, španělsko-americkou válku i první světovou válku. Bylo používáno ještě během druhé světové války u jednotek, které stále využívaly koně a muly. Teprve konec americké jízdní kavalerie v roce 1942 znamenal konec jeho běžné vojenské služby. To znamená, že sloužilo neuvěřitelných 83 let, což je na vojenské sedlo mimořádně dlouhá doba. Bylo tak úspěšné, že ho převzaly i armády Mexika a Rhodesie.
…i míru
McClellan si oblíbily také policejní sbory. Ve Spojených státech bylo po desetiletí standardem mnoha jízdních policejních jednotek, protože umožňovalo snadné upevnění výstroje a dobře fungovalo při dlouhých službách ve městě. Řada policejních útvarů používala armádní přebytky po ukončení kavalerie. Dodnes lze jeho repliky nebo restaurované kusy spatřit u některých ceremoniálních a historických policejních jízdních oddílů v USA. Historicky se s ním setkáme také u kanadské jízdní policie. Několik kusů dříve testovala i tehdejší North-West Mounted Police, předchůdce dnešní Royal Canadian Mounted Police.
Dnes se sedlo McClellan používá především u historických jednotek, slavnostních vojenských oddílů a při rekonstrukcích bitev. Oblíbené je i u některých dálkových a často westernových jezdců, kde se používají více či méně věrné kopie originálního modelu. Sedlo také výrazně ovlivnilo vznik některých tzv. trooper saddles používaných policií a armádou ve 20. století. Původní McClellan sedla jsou sběratelsky cenná.
Sedlo McClellan na hřbetě
Sedlo na první pohled působí velmi spartánsky – má minimální polstrování a jednoduchou kostru s úzkou kontaktní plochou. Z pohledu dnešního pasování sedel by se řeklo „nic moc“. Přesto pod ním statisíce koní po desetiletí odchodily miliony kilometrů. Je třeba si uvědomit, že McClellan vznikal v době, kdy armáda potřebovala jediné sedlo pro obrovské množství koní různých plemen, typů a kondice. Nebylo možné vyrábět individuálně přizpůsobená sedla. Konstrukce proto musela být univerzální, jedno sedlo muselo pasovat na lehkého plnokrevníka, robustního teplokrevníka i kostnatou mulu. Sedlo bylo navrženo tak, aby pasovalo na široké spektrum armádních koní bez nutnosti složitého přizpůsobování. Pod sedlo se podkládaly dle potřeby různě silné deky nebo plstěné podsedlové dečky. To zajišťovalo, že sedlo na hřbetě leželo pro koně pohodlně a umožňovalo rozložit váhu sedla, výstroje a jezdce do větší plochy.
Mnoho historiků dnes zastává názor, že největší předností tohoto sedla není samotná kostra, ale filozofie jeho použití – důraz na lehkost, správné podložení, pravidelnou kontrolu hřbetu a schopnost přizpůsobit výstroj konkrétnímu koni. A toto platí i dnes.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.