ČERNÍ KONĚ Z MENORKY

To, co po příjezdu na Menorcu praští do očí každého koňaře, rozhodně nejsou pláže. Jsou to koně. Černí, lesklí, hrdí – jako by vypadli z nějaké staré legendy. Menorquín je původní plemeno z tohoto ostrova. Většina z přibližně tří tisíc koní na světě žije právě tady.

Menorquín je plemeno pocházející z Menorky v souostroví Baleárských ostrovů. Ačkoli bylo plemeno oficiálně uznáno až v roce 1989, jeho historie sahá hluboko do středověku. Menorca byla v letech 903 až 1287 pod maurskou nadvládou, a i díky tomu se předpokládá spojitost plemene s arabskými plemeny, zatímco jiné zdroje uvádějí, že má berberský či iberský původ. Jiní se domnívají, že koně na Menorku přivezl z Evropy král Jakub I. Aragonský. V plemeni se odráží arabské, berberské i evropské vlivy, které se na Menorce střídaly po staletí.

Štíhlí, hbití a vzácní

Plemeno si zachovalo svou hbitost a štíhlost, protože nebylo využíváno k zemědělské práci, k níž se tradičně používal baleárský osel. Díky tomu si koně zachovali lehčí, elegantní stavbu těla a unikátní pohybové schopnosti, které jsou klíčové pro jejich využití na slavnostech. Plemeno je úzce spojeno s jezdeckým stylem zvaným Doma Menorquina. Menorquín byl oficiálně uznán jako původní plemeno v roce 1989 a je uveden v Catálogo Oficial de Razas de Ganado de España ve skupině autochtonních plemen ohrožených vyhynutím. V dubnu 2011 byla celková populace uváděna na 2 995 jedinců, z nichž méně než 200 se nacházelo mimo Baleárské ostrovy.

Fenomén černá

Plemenný standard je přísný. Jediný přípustným zbarvením je vraník, koně jiné barvy nelze zaregistrovat. Jsou povoleny bílé znaky v omezeném množství. Požadavky ale nekončí černou barvo srsti, kůň musí být harmonicky stavěný, klidný a poslušný, ušlechtilý a elegantní. Průměrná výška je 1,60 metru a minimální přípustná výška 1,54 m u hřebců a 1,51 m u klisen. Hlava je ušlechtilá, tělo a končetiny dlouhé, oči kulaté a živé. Jeho nejcennější vlastností je vhodnost pro tradiční festivaly na Menorce.

Zajímavé je, že fenomén černého zbarvení se objevuje u jiných menorských zvířat – například u místního plemene slepic s lesklým černým peřím a výrazným červeným hřebínkem. Černé jsou tu i ovce nebo kozy, ale tam barva není zakotvena pevně, a občas jsou k vidění i světlé kusy. Ale i v přírodě sluncem zalitého ostrova žijí druhy s černým zbarvením, a to ještěrky, brouci nebo netopýři. Zkrátka černá k ostrovu patří.

Doma Menorquina

Doma Menorquina je důležitou součástí kulturní tradice Menorky. Je to jezdecký styl, něco mezi klasickou drezurou a jezdeckou show, který se uplatňuje při tradičních letních slavnostech. A co je pro slavnosti typické? V úzkých uličkách měst se mezi lidmi pohybují s nečekaným klidem černí, krásně nazdobení koně v sedle s caixers – jezdci v černobílém oblečení. A pak se to stane: kůň se vzepne na zadní a tančí! A dav jásá! Lidé se snaží pro štěstí dotknout hrudi vzpínajícího se koně. Vypadá to jako nebezpečný chaos. Ve skutečnosti jsou koně speciálně trénovaní na hluk davu a prvek „elevade bot“ – chůze po zadních nohách je absolutně největším lákadlem slavností. Hlavní slavnost se jmenuje Jaleo Menorquín a trvá dva dny.

Camí de Cavalls

Stezka koní na Menorce, známá jako Camí de Cavalls, je historická trasa obepínající celý ostrov v délce přibližně 185 kilometrů. Její původ sahá pravděpodobně do 14. století, kdy sloužila k vojenské a pobřežní ochraně ostrova. Podle historických pramenů byli místní obyvatelé povinni udržovat její části a poskytovat koně pro obranné účely. Samozřejmě, místní pastevci a farmáři ji užívali i pro svoje potřeby. V průběhu času, jak to bývá, místy zvolna zanikla. Stezka byla obnovena a oficiálně zpřístupněna v roce 2010. Dnes je rozdělena do 20 etap různé obtížnosti. Trasa vede podél pobřeží a nabízí přístup k odlehlým plážím, útesům i mokřadům. Prochází i biosférickou rezervací pod ochranou UNESCO. Je vhodná pro pěší turisty, cyklisty i jezdce na koních a je jedním z turistických lákadel Menorky. Zároveň je odkazem na dobu, kdy byl kůň klíčovým prvkem obrany i každodenního života ostrova.