Sedla s jednou bočnicí představují moderní přístup ve sportovním jezdectví. Jejich konstrukce umožňuje jezdcům účinnější komunikaci s koněm, větší cit pro jeho pohyb a lepší rovnováhu. V článku se podíváme na to, jak tato sedlo fungují i proč jsou populární u sportovních jezdců.
Co to je jednobočnicové sedlo
Jednobočnicové/monobočnicové sedlo (v zahraničí se často používá výraz „monoblatt“) je typ anglického sedla, které — jak samotný název napovídá — má pouze jednoduchou bočnici, místo klasických dvou přes sebe. Jedna bočnice musí tudíž zastat práci za obě bočnice – kryje zápinky sedla, nese opěrky a samozřejmě na ní leží třmenové řemeny.
Konstrukce takového sedla je celkově uzpůsobena absenci jedné bočnice, čímž se výrazně snižuje množství materiálu mezi jezdcem a koněm. V praxi to znamená, že jezdec má lepší přímý kontakt s koněm, může lépe cítit jeho pohyby, rychleji reagovat a přesněji dávat pomůcky. Chybějící bočnice znamená méně kůže, a tudíž i zpravidla nižší váhu sedla.
Fenomén jedné bočnice
Ano, chcete naklusat v klasickém sedle se dvěma bočnicemi. Předpokládejme pobídku holení. Jak probíhá? Stisknete holeně. Nejdříve holeněmi „pobídnete“ vrchní bočnici, ta se přimáčkne na spodní bočnici, trocha impulzu se ztrácí „ve vzduchu“ a třením bočnic o sebe. Teprve pak promačkáváte spodní bočnici a vaše pobídka se konečně dostává ke koni. Kůň naklusal. Jasně, funguje to.
Ale může to fungovat lépe. Dáte pryč jednu bočnici a najednou více cítíte koně a kůň cítí více vás. Je to až geniálně prosté! Jednoduše zmizí jedna vrstva kůže a vrstva vzduchu, které dvojici, fungující jako tým, od sebe izolují. Ale konstrukčně sebrat jednu bočnici není jednoduché řešení.
Změny v konstrukci a materiálech
Vše, co na klasických sedlech „obstarává“ spodní bočnice, musí být vymyšleno jinak. To, co oko pozorovatele nevidí, je spodní strana bočnice, která nese zápinky. Ty jsou téměř vždy prodloužené, takže zapnutí podbřišníku není pod nohama jezdce, kde by překáželo, ale je posunuto níže a vyžaduje krátký drezurní podbřišník. Aby byly zápinky stabilizovány a koně neskřípaly prochází často koženým poutkem na spodní straně bočnice. Kůže bočnice je extrémně zatěžovaná a musí být pevná, odolná a zároveň poddajná.
Jednobočnicová sedla mají často jen velmi maličké přední opěrky a žádné zadní. Pokud na sedle opěrky jsou, jsou umístěny na svrchní straně bočnice. Jejich cílem je usadit jezdce, poskytnout určitou oporu a stabilizovat sed, ale neomezovat. Podstatou sedel s jednou bočnicí je maximální kontakt a co nejpřirozenější uvolněný sed, velké fixující opěrky by naopak překážely.
Bočnice bývá často i zajímavě prošitá. Monobočnicová sedla jsou na první pohled designově zajímavá, zkrátka nepřehlédnutelná.
Pro koho jsou sedla s jednou bočnicí?
Sedla s jednou bočnicí často preferují sportovní jezdci. Ale nejen oni budou z jednobočnicových sedel profitovat. Jsou skvělá pro všechny jezdce, kteří chtějí či potřebují maximální cit a přesnost komunikace s koněm. Nejvíce je oceňují drezurní jezdci, jezdci všestrannosti v terénní zkoušce a skokoví jezdci na nejvyšších úrovních, kde je klíčová rychlost a preciznost pobídky. Jezdci využívají nejen skvělou prostupnost sedla, ale také nižší hmotnost.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.