• NEČEKEJTE, AŽ ZIMA ROZBOLAVÍ KOPYTA

    Zima s sebou přináší změny v péči o koně. Velká většina koní tráví zimu v teplých nepromokavých dekách, pod kterou mohou být ostříháni, koně tráví více času v boxe, méně pracují, pochutnávají si na větších porcích sena, některým koním majitelé upraví i příjem jadrného krmiva. Kopytům není obvykle věnována zvláštní péče. Kopyta nejenže v zimě rostou pomaleji, ale jsou i náchylná k několika problémům specifickým pro toto roční období.
    Pomalý růst

    Kopytní rohovina roste pomaleji než v teplejších obdobích roku. Je to způsobeno celou řadou faktorů. Růst kopytní rohoviny je ovlivněn celkovým zdravotním stavem koně, prostředím, množstvím pohybu, prací, kterou vykonává, výživou a kvalitou péče o kopyta. Všechny tyto faktory se mění střídáním ročních období. V zimě koně obvykle méně pracují, co se týče jako objemu tak i intenzity. Právě pohyb je to, co způsobuje intenzivní prokrvení kopytních tkání a podporuje růst rohoviny. Mnoho koní tráví méně času na pastvinách a výbězích a více v boxech, kde je pohyb pochopitelně omezen. Jejich krmná dávka obsahuje více sena než v létě, intenzivně spalují kalorie, aby se zahřáli. A po prvních podzimních mrazech mají spásané traviny méně cukrů a dalších živin než na jaře. V důsledku všech těchto faktorů se růst kopyt v zimě obvykle zpomalí.

    Nášlapky jsou velmi nepříjemné, koni překážejí, porušují jeho rovnováhu, kloužou, mohou způsobit podvrknutí, vést k zakopnutí, ke zranění nebo i pádu.

    Důsledkem pomalejšího nárůstu rohoviny je to, že kůň bude potřebovat kováře méně často než v letních měsících. Interval mezi kováním/strouháním se může protáhnout až na 8-10 týdnů.  Na druhou stranu, s pomalejším růstem se oddaluje řešení některých problémů jako jsou praskliny, trhliny nebo výdutě v kopytní stěně, u kterých je žádoucí, aby co nejrychleji odrostly.

    Nejlepším způsobem, jak pomalejší růst kopyt v zimě kompenzovat, je zvýšit aktivitu koně častějším ježděním, nebo střídáním s aktivním stádem. Doplňky obsahující biotin mohou zlepšit kvalitu kopytní stěny, ale nemusí nutně zvýšit rychlost růstu.

    Otlaky kopyt

    Zmrzlá půda je doslova tvrdá jako beton. Otřes při každém dopadu na tvrdou půdu může vést k bolestivosti a otlakům. Otlaku na kopytě si během běžné péče pravděpodobně ani nevšimnete, když se objeví, je to zpravidla tmavší místo na chodidle, může se objevit i malá prasklina. Menší otlaky zpravidla nejsou takový problém, zejména u kovaných koní o nich nebudete ani vědět. Bosý kůň už se „ozve“ a může na zmrzlé nerovné zemi kulhat, nebo si hledat lepší cestu. V případě silných otlaků, kdy je kulhání výrazné, může být nutné po dobu léčby používat botičku nebo podložky do kopyt, aby se problém neopakoval.

    Lepší je otlakům předcházet. Nejčastěji je způsobuje pohyb to tvrdém podkladu, a tím bezesporu zmrzlá zem je. Pokud je teplota pod nulou zpozorněte a když kůň vykazuje diskomfort, nenuťte ho k rychlejšímu pohybu, nechte ho najít si měkčí cestu pokud je to možné (třeba vyšší trávou). 

    Abscesy

    V posledních letech jsou zimy často spíše vlhké než mrazivé. Srážky a nízké teploty způsobí, že výběhy a cesty jsou rozbahněné. Bahno a vlhkost kopytům nikterak nesvědčí. Rozmáčená rohovina je náchylná k mechanickému poškození – ke vzniku abscesu často postač prudce šlápnout na kámen, uvnitř kopyta se vytvoří podlitina, která je sama o sobě bolestivá. Pokud se navíc dovnitř do kopyta dostanou bakterie z okolního prostředí, začne ložisko hnisat a problém je na světě. Absces způsobuje akutní kulhání zdánlivě přes noc. Diagnostiku a léčbu abscesu je potřeba obvykle svěřit veterináři a kováři. V některých případech je nutné kopyto otevřít a absces vyčistit, jindy je účinná neinvazivní léčba pomocí obkladů. Léčba a následná péče může trvat pár dní, ale i několik měsíců v závislosti ne velikosti abscesu a jeho průběhu.

    Předcházení abscesům je obtížné. Někteří koně jsou k nim více náchylní a trpí jimi často, jiní koně ve stejných podmínkách neonemocní. Prevencí je zajistit pomocí kvalitní výživy co nejlepší stav kopytní rohoviny, dále pravidelná denní péče a kontrola stavu kopyt se zaměřením na praskliny a trhliny v místě spojení kopytní stěny a chodidla, které jsou nejčastěji vstupní branou pro infekci.

    Hniloba kopyta

    Teploty hluboko pod bodem mrazu nejsou přátelským prostředím pro bakterie a plísňové problémy kopyt. Nicméně teploty během posledních zim pod bod mrazu klesají spíše výjimečně, a tak může vlhkost v zimní půdě chronický problém s hnilobou ještě přiživit. Nebo podpořit vznik nové hniloby v doposud zdravých kopytech.

    Léčba hniloby vyžaduje spolupráci mezi majitelem koně, kovářem a často i veterinářem. Prvním krokem je odstranění co největšího množství postižené kopytní rohoviny při kování/strouhání. Následuje aplikace přípravku, který ničí patogenní baterie způsobující hnilobu. Součástí léčby jsou i zoohygienická opatření v podobě zajištění co nejsuššího stání pro koně a mnohdy i denní aplikace prostředku proti hnilobě na chodilo a střelku.

    360x360 AD
    Back to top