Pastviny, výběhy, jízdárny, padoky a mnoho dalšího je potřeba kolem koní ohradit! O tom, že dobrá ohrada není jen o pár břevnech a sloupcích se dozvíte v našem článku.
Ohrady sehrály v historii klíčovou úlohu v domestikaci koní. Tehdy byli koně zaháněni do primitivních ohrad coby živé zásoby masa. Od té doby uplynulo pár tisíciletí a ohrady se značně změnily, stejně jako pohled na koně. Ač se to na první pohled nemusí zdát patrné, je velký rozdíl ohradit jízdárnu nebo pastvinu. Dnes se zaměříme na ohrady především pastevních ploch a výběhů.
Pevná ohrada
Koně jsou velká, těžká a zvídavá zvířata mnohdy s atletickými schopnostmi. To je kombinace vlastností pro stavebníka ohrady vcelku nepříjemná. Předpokládáme, že v pastevní ohradě budou koně bez aktivního dohledu člověka, a tudíž musí být pevná. Hodně pevná, aby vydržela případný kontakt s 500 kg vážícím býložravcem, musí odolat náhodným i cíleným pokusům o uvolnění prken, musí odolat zubům i kopytům koní, musí být dobře viditelná, aby ji koně nepřehlédli, dobře respektovali, musí být dostatečně vysoká, aby ji skokově obdaření jedinci nedokázali přeskočit, a konečně horizontální profily musí být umístěny tak, aby koně ve snaze se dostat za zelenější trávou, nemohli ohradu podlézt nebo prolézt.
Horizontála a vertikála
Horizontální nebo také příčné profily se umisťují nejčastěji ve dvou, případně třech nebo i čtyřech řadách nad sebou. Pro menší koně ve výšce 45, 75, 120 cm – pro větší 50, 90, 140 cm. Nadzemní výška sloupků je zpravidla 120–160 cm, obvyklá vzdálenost sloupků je 3–7 metrů. Vzdálenost je rozdílná podle typu ohrady. Pro pevné dřevěné ohrady je vhodné použít kratší rozestup – dřevo na velkou vzdálenost bez opěry ztrácí svou pevnost. U dřevěné ohrady jsou ideální rozestupy mezi sloupky 3–4 metry. U pásek potom záleží na jejich tloušťce. Pro pásky 1–2 cm může být rozestup větší, 6–7 metrů. Pro pásky o šířce 4 cm je vhodný rozestup maximálně 5–6 metrů, aby se pásky vahou neprověšovaly. Pro plastové ohrady je vhodný rozestup do 3 metrů. Sloupky se zapouští do země podle použitého materiálu a okolní země cca 40–80 cm pod povrch. Otvory jsou často vrtané na přesný průměr kulatiny, případně dosypávané štěrkem, pískem či jiným materiálem. U dřevěných sloupků je vhodnou formou zapravení do země strojní zatloukání – stroj se závažím zapraví kůl do země, který si udělá v zemi místo přímo podle svého tvaru, což zajistí velmi pevnou stabilitu. Některé typy sloupků vyžadují betonové patky.
Na materiálu záleží
Plast, železobeton, kámen, kov a dřevo, to je výčet materiálů, které připadají jako materiál pro pevné ohrady. Pokud se budeme věnovat přímo jednotlivým materiálům na stojiny pevných ohrad, je důležité znát jejich výhody a nevýhody.
- Sloupky vyrobené z recyklovaného plastu mají opravdu dlouhou životnost a na první pohled jsou velice podobné sloupkům vyrobeným ze dřeva. Jejich velkou výhodou je dlouhověkost. Plastové oplocení je odolné vůči mrazu i UV záření, nehnije, nereziví, nemusí se natírat. Montáž je velmi snadná, jedná se obvykle o stavebnice a je možné je doplnit o elektrický ohradník, kdy se jednotlivé izolátory navrtají přesně dle potřeby do plastových dílů. Plastová prkna bývají konstruována tak, že je možné je vyztužit kovovými profily, čímž se zvýší pevnost ohrady. Plastové ohrady zapadají do krajiny stejně jako ohrady dřevěné. Pro koně jsou široké profily a bílá barva velmi dobře viditelné a dobře je respektují. Jen pořizovací cena je trochu vyšší, ale na druhou stranu odpadají náklady na udržování ohrady.
- Dalšími z možných materiálů na stojiny je kámen a železobeton, oba mají velmi dlouhou životnost a jsou velmi těžké. Jejich nevýhodou může být jejich vyšší pořizovací cena – zvláště u kamenných sloupků a složitější instalace oproti sloupkům například z kulatiny. Navíc betonové pražce, které je možno vidět jako sloupky ohrad, jsou v krajině diskutabilní. Dále připevnění příček ohrady je pracovně náročnější.
- Kovové sloupky mají také dlouhou životnost, při pravidelném ošetření vhodným antikorozním nátěrem je jejich životnost velmi dlouhá. Nejčastěji bývají kovové sloupky ukotveny do betonových patek, což ale není moc praktické.
- Posledním ve výčtu materiálů je dřevo. Je to materiál tradiční, ekologický a ke koním jednoznačně patří. Je vhodný na stojiny i na příčky ohrady. Dřevo má nízké prvotní pořizovací náklady, mnohdy je možné na stojiny recyklovat staré dřevěné sloupy z chmelnic nebo telefonního vedení. Jako příčky se užívají prkna nebo půlkulatina. Nevýhodou je krátká životnost, která s sebou nese nutnost pracné a nákladné impregnace dřeva (opalování, napouštění vhodnou impregnací) a později náklady spojené s pravidelnou údržbou v podobě natírání nadzemních částí. Ohrady z měkkých dřevin jako je smrk ani přes drahou impregnaci nemají příliš dlouhou životnost. Ideální je stavět z dřeva tvrdého jako je akát nebo dub. Takové dřevo má sice vyšší pořizovací náklady, ale životnost může být až 40 let, a to i bez impregnace.
Brána
Vstup do ohrady, ať už je řešený pomocí otevírací brány nebo zasunovacích kulatin či jinak, musí být bytelný, a navíc obsluhovatelný pouze jednou rukou. U pevných ohrad se používají brány, které jsou praktické, a přitom plní i estetickou funkci. U elektrických ohradníků je místo pružin vhodné použít gumové provazy, které jsou propleteny drátky. K zakoupení jsou třeba přímo komplety branky a gumového lana, které snadno instalujete. Užitím gumových lan je eliminováno riziko zapletení hřívy nebo žíní zvířat. Mezi ohradami je vhodné postavit brány tak, aby je bylo možné použít i jako přiháněcí uličky.
Elektrický ohradník je dobrý pomocník
Elektrický ohradník dnes představuje již běžnou součást pevné ohrady. S nadsázkou lze říci, že má dvojí funkci – upozorňuje koně, že nemají z ohrady odcházet, a chrání samotnou ohradu před koňmi. Vodiče ohradníku, ať páska, lanko nebo drát, se umísťují v jedné nebo více vrstvách na pevné stojiny. Elektrickou pásku koně lépe respektují, je to především tím, že si snáze spojí „kopnutí“ ohradníku s lépe viditelnou páskou. Drát má na druhou stranu výrazně lepší vodivé vlastnosti, dobře se spojuje a má i velmi dlouhou životnost, ale pro koně je z důvodu špatné viditelnosti nevhodný. Při instalaci elektrického ohradníku na pevnou ohradu se izolátory montují přímo na stojiny a je třeba dodržet všechny zásady bezpečné manipulace. Přenosné plastové sloupky pro elektrické ohradníky jsou vhodné pouze pro dočasné přepažení pevných ohrad.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r.o.
