MALÁ KOPÝTKA, VELKÁ ZODPOVĚDNOST

Péče o kopyta u hříbat je často podceňovaná. Pravdou je, že dost se toho „srovná“ časem samo, jenže pokud se něco zanedbá, může to mít celoživotní následky. Nejde totiž jen o vzhled, ale v první řadě o zdraví celého pohybového aparátu. Přečtěte si, co byste měli o nejčastějších problémech s hříběcími kopýtky a jejich řešení vědět.

První vyšetření

První kontrola kopyt, končetin a celkově postoje hříbátka by měla proběhnout během prvních dnů života, když novorozené hříbě kontroluje poprvé veterinář. Zkušený doktor by vás měl upozornit na případné problémy a doporučit pro jistotu konzultaci s podkovářem. Ten zhodnotí postavení končetin, tvar a kvalitu kopyt, způsob pohybu hříběte a případné odchylky, které by mohly ovlivnit jeho další vývoj. A v případě potřeby vám řekne, jaké jsou možnosti a navrhne řešení. Faktem je, že spousta nesrovnalostí s kopyty či postojem se dá u malých hříbat se správnou a včasnou péčí vyřešit opravdu rychle a efektivně.

Problémy, se kterými se setkáte nejčastěji

S různými menšími či většími deformitami končetin se rodí poměrně velké procento hříbat. Mezi hlavní příčiny jejich vzniku patří genetika, špatná poloha hříběte v děloze, nedovyvinutá kostra (u předčasně narozených hříbat), a nedostatečná výživa klisny (potažmo hříběte v děloze) během březosti.

Při posuzování deformit je důležité, odkud se na končetiny díváme – jiné deformity vidíme při pohledu zboku, jiné při pohledu zepředu/zezadu.

Pohled zboku – laxní a flexní deformity

U laxních deformit lze zjednodušeně říci, že šlacha je příliš dlouhá a povolená. Konkrétně se jedná o hluboký ohýbač prstu, který probíhá po zadní straně končetiny. Pokud je ochablý, hříbě stojí na patkách, velmi často skoro až na spěnkových kloubech, a špička kopyta se nedotýká země. S touto deformitou se nejčastěji setkáváme u předčasně narozených hříbat, která mají nedovyvinutou kostru.

U mnoha hříbat se tento stav upraví spontánně s tím, jak sílí svaly a šlachy. Pokud k nápravě nedojde během několika dní, je nutné to řešit. Nejčastěji se používají speciální nalepovací podkůvky.

Flexní deformity vznikají, když je naopak hluboký ohýbač příliš stažený. Nejčastěji ovlivňuje oblast spěnky a kopyta, ale setkat se můžeme i s deformitou v oblasti karpu. Krátká šlacha „táhne“ patku kopyta nahoru a hříbě díky tomu stojí defacto na špičce. V závažnějších případech může být spěnkový kloub výrazně ohnutý dopředu – to se v češtině označuje jako „překlubování“.

Flexní deformity se řeší pravidelným pozvolným snižováním patek, případně opět speciální nalepovací podkůvkou. Vhodný je také pohyb po tvrdém povrchu.

Pohled zepředu/zezadu – angulární a rotační deformity

Ne všechna hříbata se rodí s dokonale rovnýma nohama. Odchylky nebo rotace od svislé osy (při pohledu zepředu/zezadu) jsou dalším problémem, se kterým se u hříbat můžeme setkat.

U angulárních deformit mluvíme o odchylkách od svislé osy – tedy zjednodušeně nožky do „X“ nebo do „O“. Tyto deformity vycházejí ze spěnkových, karpálních nebo hlezenních kloubů.

Mírné odchylky jsou u novorozených hříbat běžné, a pokud jsou do 10–12°, často se samy upraví během prvních týdnů života. Pokud je však deformita výrazná nebo se nezlepšuje, je potřeba provádět korekční strouhání, případně nalepit speciální plastové podkůvky – je totiž potřeba stihnout nápravu před uzavřením růstových zón.

U rotačních deformit je noha kolem svislé osy pootočená, velmi často od spěnkového kloubu dolů, takže špičky kopyt míří dovnitř nebo ven – podle směru se deformita označuje jako sbíhavý/rozbíhavý postoj. Zrotováno může být i více kloubů současně. Rotační deformity bohužel často nelze jednoduše napravit, o to důležitější je u takovýchto koní správná podkovářská nebo kopytářská péče, aby byly korigovány nepravidelnosti došlapu.

Co tedy v péči o kopyta hříbat nepodcenit?

• první kontrola kopyt by měla proběhnout co nejdříve
• i když je zezačátku všechno v pořádku, sledujte růst kopyt a všímejte si anomálií
• nesázejte na to, že se nohy srovnají samy, cokoliv se vám nezdá, konzultujte s veterinářem/kovářem, aby se problém začal řešit včas
• zvykejte hříbátko od útlého věku na manipulaci s nohama, buďte trpěliví a důslední, nikdy se neuchylujte k hrubosti – cílem není hříbě přeprat, ale naučit ho spolupracovat